Probíhá test

Uživatel honitby je povinen hradit škodu, kterou v honitbě na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě, ovocných kulturách nebo na lesních porostech způsobila zvěř. Vykonává-li právo myslivosti sdružení, ručí jeho členové za závazek k náhradě škody společně a nerozdílně. Škody způsobené zvěří, která unikla z obory, je povinen hradit uživatel obory. Uživatel obory se zprostí odpovědnosti tehdy, prokáže-li, že uniknutí zvěře bylo umožněno poškozením ohrazení obory neodvratitelnou událostí nebo osobou, za niž neodpovídá. U škody na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech do 20 dnů ode dne, kdy škoda vznikla, škod na lesních pozemcích a na lesních porostech vzniklých v období od 1. července předcházejícího roku do 30. června běžného roku do 20 dnů od uplynutí uvedeného období. Současně s uplatněním nároku na náhradu škody způsobené zvěří vyčíslí poškozený výši škody. Na polních plodinách a zemědělských porostech, u nichž lze vyčíslit škodu teprve v do

Myslivecký spolek je povinen hradit škodu, kterou v honitbě způsobila zvěř pouze tehdy, pokud je zvěř při způsobování škody řádně zadokumentována. U škody na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech do 40 dnů ode dne, kdy škoda vznikla, škod na lesních pozemcích a na lesních porostech vzniklých v období od 1. července předcházejícího roku do 30. června běžného roku do 40 dnů od uplynutí uvedeného období. Současně s uplatněním nároku na náhradu škody způsobené zvěří vyčíslí poškozený výši škody. Na polních plodinách a zemědělských porostech, u nichž lze vyčíslit škodu teprve v době sklizně, ji poškozený vyčíslí do 45 dnů po provedené sklizni. Poškozený a uživatel honitby se mají o náhradě škody způsobené zvěří dohodnout.

Vykonává-li právo myslivosti spolek je povinen hradit škodu, kterou v honitbě na honebních pozemcích způsobila zvěř. Jeho členové ručí za závazek k náhradě škody do výše svého majetku. U škody na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech do 20 dnů ode dne, kdy škoda vznikla. Do 20 dnů od uplatnění nároku na náhradu škody způsobené zvěří vyčíslí poškozený výši škody. Pokud uživatel honitby nenahradí škodu do 20 dnů ode dne, kdy poškozený uplatnil svůj nárok nebo vyčíslil výši škody, může poškozený ve lhůtě 5 měsíců uplatnit svůj nárok na náhradu škody u soudu.

srnec od 16. května do 30. září, srna a srnče od 1. září do 31. prosince. Celoročně lze v oboře lovit druhy zvěře, pro které byla obora zřízena a byly pro ně v daném roce určeny minimální a normované stavy. Od 1. ledna 2020 do 31. ledna 2025 je doba lovu stanovena odchylně, loví se - srnec od 1. května do 30. září s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1, srna od 1. srpna do 31. prosince (§ 2 odst. 1 - v oboře lze lovit celoročně druhy zvěře, pro které byla obora zřízena a byly pro ně v daném roce určeny minimální a normované stavy), zvěř do dvou let věku od 1. ledna do 31. prosince.

srnec od 15. května do 30. září, srna a srnče od 1. září do 31. prosince.

srnec od 16. května do 30. září, srna od 1. září do 31. prosince a srnče od 1. srpna do 31. března. Celoročně lze v oboře lovit druhy zvěře, pro které byla obora zřízena a byly pro ně v daném roce určeny minimální a normované stavy.

od 1. listopadu do 31. prosince

od 16. listopadu do 31. prosince

od 16. října do 31. prosince

bažantnicí je druh honitby s podmínkami pro intenzivní chov zvěře s obvodem trvale a dokonale ohrazeným nebo jinak uzpůsobeným tak, že chovaná zvěř z obory nemůže volně vybíhat

bažantnicí je část honitby, v níž jsou vhodné podmínky pro intenzivní chov bažantů; vyhláška stanoví způsob posouzení těchto podmínek a postup, jakým bude vymezena část honitby jako bažantnice

bažantnicí jsou zemědělské pozemky, popřípadě lesní, jestliže všechny tyto pozemky jsou souvislé a vytvářejí dohromady výjimečně vhodné podmínky pro intenzivní chov bažantů. Jako bažantnice musí být uznané orgánem státní správy myslivosti

Uživatel honitby je povinen držet a v honitbě používat lovecké psy. Loveckým psem se rozumí pes loveckého plemene uznaného Mezinárodní kynologickou federací (FCI) s průkazem původu, který složil příslušnou zkoušku z výkonu. Potvrzení o složené zkoušce vystavené jejím pořadatelem je veřejnou listinou.
V honitbě se používají lovečtí psi, kteří složili zkoušky z těchto výkonů:
– vyhledávání, dohledání a přinesení usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné drobné zvěře,
– vyhledávání spárkaté zvěře u psů s kohoutkovou výškou do 55 cm,
– dosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře,
– norování.

Uživatel honitby je povinen držet a v honitbě používat lovecké psy. Loveckým psem se rozumí pes loveckého plemene uznaného Mezinárodní kynologickou federací (FCI) s průkazem původu, který složil příslušnou zkoušku z výkonu. Potvrzení o složené zkoušce vystavené jejím pořadatelem je veřejnou listinou. V honitbě se používají lovečtí psi, kteří složili zkoušky z těchto výkonů:
– vyhledávání, dohledání a přinesení usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné drobné zvěře,
– vyhledávání spárkaté zvěře u psů s kohoutkovou výškou do 55 cm,
– dosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře, nebo norování.

Držitel honitby je povinen držet lovecké psy. Loveckým psem se rozumí pes loveckého uznaného plemene, který složil zkoušku z výkonu. Potvrzení o složené zkoušce vystavené orgánem státní správy myslivosti je veřejnou listinou. V honitbě se používají lovečtí psi, kteří složili zkoušky z těchto výkonů:
– vyhledávání, dohledání a přinesení usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře,
– vyháněním spárkaté zvěře u psů s kohoutkovou výškou do 55 cm,
– dosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné drobné zvěře.

Srstnatá zvěř spárkatá se ihned po ulovení otevře a vyvrhne. Má-li být tato zvěř veterinárně vyšetřena a neprovádí-li se toto vyšetření na místě ulovení zvěře, musí být orgány dutiny hrudní, játra a slezina, pokud byly vyňaty z těla, označeny a předloženy k veterinárnímu vyšetření spolu s tělem. Zjistí-li se při předběžné prohlídce, že jde o zvěř nemocnou nebo podezřelou z onemocnění nákazou zvířat, nesmí být odstraněny žádné její části a tato zvěř musí být veterinárně vyšetřena.

Srstnatá zvěř spárkatá se do jedné hodiny po ulovení otevře a vyvrhne. Má-li být tato zvěř veterinárně vyšetřena a neprovádí-li se toto vyšetření na místě ulovení zvěře, musí být orgány dutiny hrudní, játra a slezina, pokud byly vyňaty z těla, označeny a předloženy k veterinárnímu vyšetření spolu s tělem. Zjistí-li se při předběžné prohlídce, že jde o zvěř nemocnou nebo podezřelou z onemocnění nákazou zvířat, musí být odstraněny její napadené části a tyto musí být předány k veterinárnímu vyšetření.

Srstnatá zvěř spárkatá se ihned po ulovení otevře a vyvrhne. Má-li být tato zvěř veterinárně vyšetřena a neprovádí-li se toto vyšetření na místě ulovení zvěře. Zjistí-li se při předběžné prohlídce, že jde o zvěř nemocnou nebo podezřelou z onemocnění nákazou zvířat, nesmí být odstraněny žádné její části a tato zvěř musí být ihned předána k asanaci do asanačního zařízení.

Povolenky k lovu vydává a podepisuje uživatel honitby na tiskopisech, které k tomuto účelu pořídil. Pro osoby lovící na společném lovu může povolenku k lovu nahradit seznam osob, které se jej účastní, (hromadná povolenka k lovu). Uživatel honitby je povinen evidenci vydaných povolenek včetně jejich vzorů archivovat nejméně 3 roky od skončení jejich platnosti.

Povolenky k lovu vydává a podepisuje orgán státní správy myslivosti na tiskopisech, které k tomuto účelu pořídil. Pro osoby lovící na společném lovu může uživatel honitby povolenku k lovu nahradit seznam osob, které se jej účastní, (hromadná povolenka k lovu). Orgán státní správy myslivosti je povinen evidenci vydaných povolenek včetně jejich vzorů archivovat nejméně 3 roky od skončení jejich platnosti.

Povolenky k lovu vydává a podepisuje držitel honitby na tiskopisech, které k tomuto účelu pořídil. Pro osoby lovící na společném lovu může povolenku k lovu nahradit seznam osob, které se jej účastní, (hromadná povolenka k lovu). Držitel honitby je povinen evidenci vydaných povolenek včetně jejich vzorů archivovat nejméně 5 let od skončení jejich platnosti.

od 1. listopadu do 1. prosince

od 1. září do 31. prosince s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 3: Celoročně lze lovit zajíce polního a králíka divokého v oplocených vinicích. Oplocením se pro účely této vyhlášky rozumí takové oplocení, které celoročně zabraňuje uvedeným druhům zvěře volně vnikat na tyto plochy.

od 31. listopadu do 31. prosince. Celoročně lze lovit králíka divokého v oplocených vinicích. Oplocením se pro účely této vyhlášky rozumí takové oplocení, které celoročně zabraňuje uvedeným druhům zvěře volně vnikat na tyto plochy

Zbraně se dělí na zbraně:
– kategorie R1, R2, R3 a R4, které podléhají registraci; zbraně kategorie R1 a R2 jsou zakázanými zbraněmi,
– kategorie PO, které podléhají ohlášení, a
– kategorie NO, které nepodléhají ohlášení.

Střelivo se dělí na zakázané střelivo kategorií S1 a S2 a ostatní střelivo kategorií S3 a S4.

Zbraně a střelivo se pro účely zákona o zbraních rozdělují na:
– střelné zbraně, kategorie A,
– palné zbraně, kategorie B,
– plynové zbraně, kategorie C,
– paintbalové zbraně na principu plynové zbraně, kategorie D,
– mechanické zbraně, kategorie F
– signální zbraně.

Zbraně a střelivo se pro účely zákona o zbraních rozdělují na:
– zbraně podléhající registraci, kategorie A,
– hlavní části zbraně, které nejsou vyjmuty z registračního režimu podle zákona o zbraních, kategorie B,
– zbraně určené k ochraně zdraví, života a majetku,
– vojenské zbraně určené k používání v armádách a veřejných ozbrojených sborech k vojenským nebo bezpečnostním účelům, kategorie C,
– lovecké zbraně, určené k loveckým účelům, kategorie D,
– sportovní zbraně určené ke sportovním účelům, kategorie F,
– historické zbraně vyrobené nejpozději v roce 1890.

havran polní, krkavec velký

vrána obecná, racek chechtavý

káně lesní, káně rousná

zákon č. 288/1995 Sb., o zbraních a střelivu

zákon č. 90/2024 Sb., o zbraních a střelivu

vyhláška č. 335/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o zacházení s některými pyrotechnickými výrobky, ve znění pozdějších předpisů

druhy loveckých lístků jsou: lovecký lístek pro české občany, lovecký lístek pro žáky a posluchače odborných škol, na kterých je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem a lovecký lístek pro cizince.

druhy loveckých lístků jsou: lovecký lístek pro československé občany, lovecký lístek pro žáky a posluchače lesnických ško, a lovecký lístek pro cizince.

druhy loveckých lístků jsou: lovecký lístek pro české občany, lovecký lístek pro žáky a posluchače odborných škol a lovecký lístek pro cizince žijící v České republice.

čírka modrá, čírka obecná, lžičák pestrý, kopřivka obecná

lyska černá, kachna divoká

polák chocholačka, polák velký

od 1. července do konce 15. února

od 1. srpna do konce ledna

od 1. července do konce února

Navržená osoba:
– má způsobilost k právním úkonům,
– je starší 21 let,
– je bezúhonná, k uloženým pokutám za přestupky na úseku myslivosti1 a k pokutám za přestupky uložené podle tohoto zákona se nepřihlíží, pokud od právní moci rozhodnutí o jejich uložení uplynuly 2 roky,
– má platný lovecký lístek,
– má platný zbrojní průkaz skupiny C,
– je pojištěna, a
– složila zkoušku z myslivosti na vysoké škole, na které je myslivost vyučovacím předmětem, nebo úspěšně ukončila studia na střední odborné škole nebo vyšší odborné škole, na které je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem.

Navržená osoba
– je starší 21 let,
– má bydliště na území České republiky,
– je bezúhonná,
– má způsobilost k právním úkonům,
– je fyzicky a zdravotně způsobilá pro výkon funkce myslivecké stráže,
– prokázala znalost práv a povinností myslivecké stráže podle tohoto zákona a znalost souvisejících předpisů,
– složila slib tohoto znění: "Slibuji, že jako myslivecká stráž budu s největší pečlivostí a svědomitostí plnit povinnosti při výkonu ochrany myslivosti, že budu při výkonu této činnosti dodržovat právní předpisy a nepřekročím oprávnění příslušející myslivecké stráži.",
– má platný lovecký lístek a platný zbrojní průkaz a je pojištěna,
– vyslovila s ustanovením do funkce písemný souhlas.

Zajištění řádné ochrany myslivosti je povinností každého uživatele honitby; v rámci této povinnosti je uživatel honitby též povinen ustanovit mysliveckou stráž. Mysliveckou stráží může být jen ten, kdo má platný lovecký lístek; schvaluje ji k návrhu uživatele honitby obecní úřad, který ji též vezme do slibu. Myslivecká stráž je povinna nosit při výkonu své činnosti služební odznak se státním znakem a musí vyslovit souhlas s ustanovením do funkce.

Uživatel honitby je povinen zajistit sledování a dohledání zvěře postřelené nebo jiným způsobem poraněné, která přeběhne nebo přeletí do cizí honitby nebo na nehonební pozemky; při této činnosti je oprávněn použít loveckého psa. Osoby provádějící dohledávku zvěře jsou oprávněny v nezbytně nutné míře vstupovat s loveckou zbraní a loveckým psem na pozemky cizí honitby a na neoplocené nehonební pozemky, a to po předchozím vyrozumění uživatele cizí honitby nebo vlastníka, popřípadě nájemce nehonebních pozemků, který se může dohledávky zvěře zúčastnit a který má povinnost provedení dohledávky umožnit. Dohledávku na oploceném nehonebním pozemku je možno provést jen po souhlasu jeho vlastníka, popřípadě nájemce. Dohledaná zvěř patří uživateli honitby, z níž přeběhla nebo přeletěla. Zvěř mrtvá, která byla jinak nalezena na nehonebních pozemcích, náleží uživateli nejbližší honitby, který je povinen postupovat podle veterinárních předpisů.

Uživatel honitby je povinen zajistit sledování a dohledání zvěře postřelené nebo jiným způsobem poraněné, která přeběhne nebo přeletí do cizí honitby nebo na nehonební pozemky; při této činnosti je oprávněn použít loveckého psa. Osoby provádějící dohledávku zvěře jsou oprávněny v nezbytně nutné míře vstupovat s loveckou zbraní a loveckým psem na pozemky cizí honitby a na neoplocené nehonební pozemky, Dohledávku na oploceném nehonebním pozemku je možno provést i bez souhlasu jeho vlastníka, popřípadě nájemce. Dohledaná zvěř patří majiteli nebo nájemci pozemku, kde byla zvěř dohledána. Zvěř mrtvá, která byla jinak nalezena na nehonebních pozemcích, náleží uživateli honitby, který se o ní první přihlásí.

Držitel honitby je povinen zajistit sledování a dohledání zvěře postřelené nebo jiným způsobem poraněné, která přeběhne nebo přeletí do cizí honitby nebo na nehonební pozemky; při této činnosti není oprávněn použít loveckého psa. Osoby provádějící dohledávku zvěře jsou oprávněny vstupovat bez lovecké zbraně pouze s loveckým psem na pozemky cizí honitby a na neoplocené nehonební pozemky, a to i bez vyrozumění uživatele cizí honitby nebo vlastníka, popřípadě nájemce nehonebních pozemků, který má povinnost provedení dohledávky umožnit, pokud se o ní dozví. Dohledávku na oploceném nehonebním pozemku je možno provést jen po souhlasu jeho vlastníka, popřípadě nájemce. Dohledaná zvěř patří uživateli honitby, z níž přeběhla nebo přeletěla. Zvěř mrtvá, která byla jinak nalezena na nehonebních pozemcích, náleží uživateli nejbližší honitby, který je povinen postupovat podle veterinárních předpisů.

od 1. ledna do 31. ledna

od 1. července do konce února s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 2: V oblastech chovu tetřeva hlušce, tetřívka obecného, jeřábka lesního a koroptve polní (§ 3 odst. 3 zákona) lze celoročně lovit kunu lesní, kunu skalní a jezevce lesního.

od 1. listopadu do konce února

od 1. listopadu do konce března

od 1. listopadu do konce února s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 2: V oblastech chovu tetřeva hlušce, tetřívka obecného, jeřábka lesního a koroptve polní (§ 3 odst. 3 zákona) lze celoročně lovit kunu lesní, kunu skalní a jezevce lesního.

lze celoročně lovit

zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů

zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů

zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Lov zvěře smí být prováděn jen způsobem odpovídajícím zásadám mysliveckým, zásadám ochrany přírody a zásadám ochrany zvířat proti týrání.
Mezi zakázané způsoby patří:
– chytat zvěř do ok, na lep, do želez, do jestřábích košů, tluček a nášlapných pastí a pomocí háčků, chytat ondatry do vrší,
– lovit zvěř způsobem, jímž se zbytečně trýzní, trávit zvěř jedem nebo ji usmrcovat plynem,
– lovit zvěř do sítí, pokud nejde o její odchyt za účelem zazvěřování nebo u zvěře pernaté o ornitologický výzkum,
– lovit zvěř pernatou na výrovkách, lovit zvěř s pomocí živých živočichů jako návnad,
– nahánět zvěř srnčí pomocí ohařů, ostatní zvěř spárkatou s pomocí psů v kohoutku vyšších než 55 cm.
– lovit sluku vyháněním pomocí psa a plašením s honci,
– lovit zvěř s pomocí elektrických zařízení schopných zabíjet nebo omráčit, zdrojů umělého osvětlení, zrcadel, zařízení pro osvětlení terče, reprodukční soustavy s hlasy zvěře, výbušnin, nebo munice,
– lovit zvěř s pomocí mechanismů pohybujících se po zemi, nad zemí nebo po vodě,

Lov zvěře smí být prováděn jen způsobem odpovídajícím zásadám mysliveckým, zásadám ochrany přírody a zásadám ochrany zvířat proti týrání.
Mezi zakázané způsoby patří:
– lovit sluku brkovou zbraní,
– lovit zvěř s pomocí zaměřovače,
– lovit zvěř z pozorovacích zařízení a na vodě,
– střílet zvěř kombinovanou loveckou zbraní,
– lovit zvěř dlouhou palnou zbraní kulovou, brokovou nebo, určenou k loveckým účelům.

Lov zvěře smí být prováděn jen způsobem odpovídajícím zásadám mysliveckým, zásadám ochrany přírody a zásadám ochrany zvířat proti týrání.
Mezi zakázané způsoby patří:
– lovit sluku brkovou zbraní,
– střílet zvěř srnčí jinou zbraní než kulovnicí s nábojem s energií ve 200 m vyšší než 1000 J (joulů) a ostatní zvěř spárkatou nižší než 2500 J,
– lovit sele a lončáka prasete divokého při nadháňce, naháňce nebo nátlačce brokovnicí s jednotnou střelou,
– lovit zvěř ve vzdálenosti do 100 m od krmelců a slanisk.