Probíhá test

Ministerstvo zemědělství:
– rozhoduje ve věcech opatření k zachování druhů zvěře,
– rozhoduje ve věcech dovozu, vývozu a vypouštění druhů zvěře,
– řídí výkon státní správy myslivosti,
– organizuje a řídí myslivecký výzkum a podílí se na vzdělávání v myslivosti,
– vypracovává koncepce rozvoje myslivosti,
– dbá na zachování druhů zvěře,
– pověřuje některou mysliveckou organizaci vedením evidence význačných trofejí ,
– pověřuje právnické osoby prováděním zkoušek pro myslivecké hospodáře,
– pověřuje právnické osoby prováděním sokolnických zkoušek, zkoušek psů z výkonu a zkoušek z myslivosti,
– zabezpečuje provádění vyšších odborných mysliveckých zkoušek ,
– zpracovává statistická hlášení o myslivosti.

Ministerstvo zemědělství rozhoduje ve věcech:
– souhlasu s chovem zvěře v zajetí,
– omezení obvyklého způsobu hospodaření v některých honitbách,
– vymezení oblastí pro chov zvěře,
– prohlášení dalších pozemků za nehonební,
– povolení použití dravců jako loveckých,
– uložení opatření k odstranění nedostatků zjištěných při provádění dozoru,
– poskytování finančních příspěvků.

Ministerstvo zemědělství:
– vede agendu týkající se oblastí pro chov zvěře,
– organizuje chovatelské přehlídky v oblastech pro chov zvěře,
– určuje termíny sčítání zvěře,
– zpracovává statistická hlášení o myslivosti,
– podílí se na vzdělávání v myslivosti a mysliveckém výzkumu,
– spolupracuje s občanskými sdruženími, které působí v myslivosti, a ostatní veřejností,
– provádí kontrolu dodržování podmínek poskytování finančních příspěvků.

od 1. ledna do 31. ledna

od 1. ledna do 31. prosince

od 1. listopadu do konce února

Držitel honitby provede na místě ulovení zvěře její předběžnou prohlídku. Při této prohlídce se posuzují výživný stav a povrch těla.

Uživatel honitby provede na místě ulovení zvěře její předběžnou prohlídku. Při této prohlídce se posuzují výživný stav, povrch těla, zejména se zřetelem na výskyt ektoparazitů, zánětlivých změn na kůži a poranění pokousáním, a dále, jde-li o srstnatou zvěř spárkatou, podkoží, tělní otvory a jejich okolí, výstelka tělních dutin, svalovina, sliznice dutiny ústní, jazyk a vnitřní orgány, jde-li o zajíce a divoké králíky, oči, tělní otvory a jejich okolí, břišní krajina a vnější pohlavní orgány, jde-li o zvěř pernatou, oči a tělní otvory.

Střelec provede na místě soustředění ulovení zvěře její veterinární prohlídku. Při této prohlídce zejména posoudí výživný stav, a dále, jde-li o srstnatou zvěř spárkatou, vnitřní orgány a zvěřinu, jde-li o husy a kachny, oči, tělní otvory a jejich okolí, břišní krajina a vnější pohlavní orgány, jde-li o zvěř srstnatou nespárkatou, oči a tělní otvory.

od 1. listopadu do 1. prosince

od 1. listopadu do 31. prosince. Celoročně lze lovit králíka divokého v oplocených vinicích. Oplocením se pro účely této vyhlášky rozumí takové oplocení, které celoročně zabraňuje uvedeným druhům zvěře volně vnikat na tyto plochy

od 31. listopadu do 31. prosince. Celoročně lze lovit králíka divokého v oplocených vinicích. Oplocením se pro účely této vyhlášky rozumí takové oplocení, které celoročně zabraňuje uvedeným druhům zvěře volně vnikat na tyto plochy

jakostní třídou honitby stupeň její úživnosti; vychází z přírodních podmínek v honitbě a stanovuje ji honební společenstvo ve spolupráci s mysliveckým spolkem, je-li uživatelem honitby a orgány státní správy lesů, zemědělství a ochrany přírody, a to vždy, když dojde ke změně podmínek úživnosti v honitbě

jakostní třídou honitby je stupeň její úživnosti, který stanoví orgán státní správy myslivosti ve spolupráci s honebním společenstvem a uživatelem honitby

jakostní třídou honitby stupeň její úživnosti; vychází z přírodních podmínek v honitbě a stanovuje ji orgán státní správy myslivosti ve spolupráci s orgány státní správy lesů, zemědělství a ochrany přírody, a to vždy, když dojde ke změně podmínek úživnosti v honitbě

Obecní úřad ustanovení myslivecké stráže zruší, pokud fyzická osoba přestala tuto funkci vykonávat, splňovat podmínky stanovené v odstavci 4 nebo se prokáže, že byla ustanovena na podkladě nesprávných nebo nepravdivých údajů. Okresní úřad může ustanovení myslivecké stráže zrušit též z jiných důvodů na návrh uživatele honitby, z vlastního podnětu nebo na žádost osoby, která je ustanovena mysliveckou stráží.

Orgán státní správy myslivosti ustanovení myslivecké stráže zruší, pokud osoba přestala tuto funkci vykonávat nebo přestala splňovat podmínky stanovené zákonem o myslivosti nebo se prokáže, že byla ustanovena na podkladě nesprávných nebo nepravdivých údajů. Orgán státní správy myslivosti může ustanovení myslivecké stráže zrušit též na návrh uživatele honitby anebo z vlastního podnětu, pokud myslivecká stráž porušila při výkonu svých povinností zákon o myslivosti.

Výkonný orgán honebního společenstva ustanovení myslivecké stráže zruší, pokud osoba přestala tuto funkci vykonávat nebo přestala splňovat podmínky stanovené v § 12 odst. 3 zákona o myslivosti nebo se prokáže, že byla ustanovena na podkladě nesprávných nebo nepravdivých údajů. Výkonný orgán honebního společenstva může ustanovení myslivecké stráže zrušit též na návrh uživatele honitby anebo z vlastního podnětu, pokud myslivecká stráž porušila při výkonu svých povinností zákon o myslivosti.

vyžaduje-li zájem vlastníka, popřípadě nájemce honebních pozemků nebo zájem zemědělské nebo lesní výroby, ochrany přírody anebo zájem mysliveckého hospodaření, aby počet některého druhu zvěře byl snížen, orgán státní správy myslivosti povolí, popřípadě uloží uživateli honitby příslušnou úpravu stavu zvěře. Vyskytne-li se potřeba lovu některého druhu zvěře, kterou lze obhospodařovat lovem, mimo dobu jejího lovu pro účely vědecké, povolí takový lov orgán státní správy myslivosti. Stejně se postupuje při povolení odchytu zvěře, lovu poraněné zvěře a lovu zvěře pro účely výcviku a zkoušek loveckých psů a loveckých dravců.

vyžaduje-li zájem honebního společenstva, popřípadě nájemce honebních pozemků nebo zájem zemědělské nebo lesní výroby, ochrany přírody anebo zájem mysliveckého hospodaření, aby počet některého druhu zvěře byl snížen, valná hromada honebního společenstva povolí, popřípadě uloží uživateli honitby příslušnou úpravu stavu zvěře. Vyskytne-li se potřeba lovu některého druhu zvěře, kterou lze obhospodařovat lovem, mimo dobu jejího lovu pro účely vědecké, povolí takový lov valná hromada honebního společenstva. Stejně se postupuje při povolení odchytu zvěře, lovu poraněné zvěře a lovu zvěře pro účely výcviku a zkoušek loveckých psů a loveckých dravců.

vyžaduje-li zájem nájemce honitby, nebo zájem zemědělské nebo lesní výroby, ochrany přírody anebo zájem mysliveckého hospodaření, aby počet některého druhu zvěře byl snížen, členská schůze mysliveckého spolku povolí příslušnou úpravu stavu zvěře. Vyskytne-li se potřeba lovu některého druhu zvěře, kterou lze obhospodařovat lovem, mimo dobu jejího lovu pro účely vědecké, povolí takový lov valná hromada honebního společenstva. Stejně se postupuje při povolení odchytu zvěře, lovu poraněné zvěře a lovu zvěře pro účely výcviku a zkoušek loveckých psů a loveckých dravců.

Uživatel honitby je povinen hradit škodu, kterou v honitbě na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě, ovocných kulturách nebo na lesních porostech způsobila zvěř. Vykonává-li právo myslivosti sdružení, ručí jeho členové za závazek k náhradě škody společně a nerozdílně. Škody způsobené zvěří, která unikla z obory, je povinen hradit uživatel obory. Uživatel obory se zprostí odpovědnosti tehdy, prokáže-li, že uniknutí zvěře bylo umožněno poškozením ohrazení obory neodvratitelnou událostí nebo osobou, za niž neodpovídá. U škody na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech do 20 dnů ode dne, kdy škoda vznikla, škod na lesních pozemcích a na lesních porostech vzniklých v období od 1. července předcházejícího roku do 30. června běžného roku do 20 dnů od uplynutí uvedeného období. Současně s uplatněním nároku na náhradu škody způsobené zvěří vyčíslí poškozený výši škody. Na polních plodinách a zemědělských porostech, u nichž lze vyčíslit škodu teprve v do

Myslivecký spolek je povinen hradit škodu, kterou v honitbě způsobila zvěř pouze tehdy, pokud je zvěř při způsobování škody řádně zadokumentována. U škody na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech do 40 dnů ode dne, kdy škoda vznikla, škod na lesních pozemcích a na lesních porostech vzniklých v období od 1. července předcházejícího roku do 30. června běžného roku do 40 dnů od uplynutí uvedeného období. Současně s uplatněním nároku na náhradu škody způsobené zvěří vyčíslí poškozený výši škody. Na polních plodinách a zemědělských porostech, u nichž lze vyčíslit škodu teprve v době sklizně, ji poškozený vyčíslí do 45 dnů po provedené sklizni. Poškozený a uživatel honitby se mají o náhradě škody způsobené zvěří dohodnout.

Vykonává-li právo myslivosti spolek je povinen hradit škodu, kterou v honitbě na honebních pozemcích způsobila zvěř. Jeho členové ručí za závazek k náhradě škody do výše svého majetku. U škody na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech do 20 dnů ode dne, kdy škoda vznikla. Do 20 dnů od uplatnění nároku na náhradu škody způsobené zvěří vyčíslí poškozený výši škody. Pokud uživatel honitby nenahradí škodu do 20 dnů ode dne, kdy poškozený uplatnil svůj nárok nebo vyčíslil výši škody, může poškozený ve lhůtě 5 měsíců uplatnit svůj nárok na náhradu škody u soudu.

Honební společenstvo, i když není uživatelem honitby, je povinno vést záznamy o honitbě a mysliveckém hospodaření v ní a podávat hlášení Ministerstvu zemědělství pro statistické účely. Vedení myslivecké evidence a statistiky o honitbě a mysliveckém hospodaření v ní je součástí rezortního statistického zjišťování.

Uživatel honitby je povinen vést záznamy o honitbě a mysliveckém hospodaření v ní a podávat hlášení orgánu státní správy myslivosti pro statistické účely. Vedení myslivecké evidence a statistiky o honitbě a mysliveckém hospodaření v ní je součástí rezortního statistického zjišťování. Honební společenstva v přenesené působnosti dále zpracovávají statistická hlášení o myslivosti za honitby ve své honitby a tato hlášení předávají ke statistickému zpracování Ministerstvu zemědělství.

Uživatel honitby je povinen vést záznamy o honitbě a mysliveckém hospodaření v ní a podávat hlášení orgánu státní správy myslivosti pro statistické účely. Vedení myslivecké evidence a statistiky o honitbě a mysliveckém hospodaření v ní je součástí rezortního statistického zjišťování. Pověřené obecní úřady v přenesené působnosti dále zpracovávají statistická hlášení o myslivosti za honitby ve své územní působnosti.

Zbraně a střelivo se pro účely zákona o zbraních rozdělují na:
– zakázané zbraně, zakázané střelivo nebo zakázané doplňky zbraní - kategorie A (dále jen "zbraně kategorie A"),
– zbraně podléhající povolení - kategorie B (dále jen "zbraně kategorie B"),
– zbraně podléhající ohlášení - kategorie C (dále jen "zbraně kategorie C") a
– ostatní zbraně - kategorie D (dále jen "zbraně kategorie D"),
– střelivo do zbraní kategorií A až D, které není zakázané (dále jen "střelivo").
Zbraněmi zařazenými do kategorií A až D se rozumí též hlavní části zbraní, kterých jsou nebo mají být jejich součástí.

Zbraně a střelivo se pro účely zákona o zbraních rozdělují na:
– střelné zbraně, kategorie A,
– palné zbraně, kategorie B,
– plynové zbraně, kategorie C,
– paintbalové zbraně na principu plynové zbraně, kategorie D,
– mechanické zbraně, kategorie F
– signální zbraně.

Zbraně a střelivo se pro účely zákona o zbraních rozdělují na:
– zbraně podléhající registraci, kategorie A,
– hlavní části zbraně, které nejsou vyjmuty z registračního režimu podle zákona o zbraních, kategorie B,
– zbraně určené k ochraně zdraví, života a majetku,
– vojenské zbraně určené k používání v armádách a veřejných ozbrojených sborech k vojenským nebo bezpečnostním účelům, kategorie C,
– lovecké zbraně, určené k loveckým účelům, kategorie D,
– sportovní zbraně určené ke sportovním účelům, kategorie F,
– historické zbraně vyrobené nejpozději v roce 1890.

Myslivecký hospodáře je při své činnosti povinen:
– zadržet osobu, kterou přistihne v honitbě při neoprávněném lovu nebo při jiné činnosti tímto zákonem zakázané, nebo osobu, kterou přistihne v honitbě se zakázanou loveckou výzbrojí anebo se střelnou zbraní,
– požadovat pomoc nebo součinnost orgánů policie, popřípadě obecní policie, pokud plní své povinnosti ,
– vést záznamy o hospodaření ve spolku a o ulovené zvěři, jejím prodeji a připravovat statistická hlášení pro orgány státní správy myslivosti,
– zabezpečit průkaz mysliveckého hospodáře proti zneužití, ztrátě a odcizení; případné takové skutečnosti neprodleně oznámit orgánu státní správy myslivosti, který mu průkaz vydal.

Myslivecký hospodáře je při své činnosti povinen:
– zabezpečovat plnění povinností spojených s chovem a lovem zvěře,
– navrhovat uživateli honitby opatření k řádnému mysliveckému hospodaření v honitbě; odpovídá mu za toto hospodaření,
– vést záznamy o hospodaření v honitbě, zejména o ulovené zvěři, jejím prodeji a ostatních dispozicích s ní, a připravovat statistická hlášení pro orgány státní správy myslivosti,
– evidovat vydané povolenky k lovu, v honitbě používané lovecké psy (s rozdělením na psy započítané do minimálního předepsaného počtu pro honitbu a na psy ostatní), vést další předepsané evidence,
– vyloučit z účasti na honu střelce, honce i další osoby, které jsou pod vlivem alkoholu nebo jiných toxických látek, osoby mladší 15 let a osoby, které hrubým způsobem porušily bezpečnostní pravidla; uvedené osoby jsou povinny místo honu opustit,
– oznamovat neodkladně zjištěné závady, nedostatky a škody podle jejich povahy uživateli honitby a orgánu státní správy myslivosti, který jej ustanovil.

Myslivecký hospodáře je při své činnosti povinen:
– prokázat se průkazem mysliveckého hospodáře,
– vést záznamy o hospodaření ve spolku, o ulovené zvěři, jejím prodeji a ostatních dispozicích s ní, a připravovat statistická hlášení pro orgány státní správy myslivosti,
– zabezpečit průkaz mysliveckého hospodáře proti zneužití, ztrátě a odcizení; případné takové skutečnosti neprodleně oznámit orgánu státní správy myslivosti, který mu průkaz vydal,
– vést záznamy o krmivové základně, zejména o dužnatém krmivu,
– zadržet osobu, kterou přistihne v honitbě při neoprávněném lovu nebo při jiné činnosti zákonem zakázané,
– usmrcovat mývala severního, psíka mývalovitého, norka amerického nebo nutrii říční a další vyhláškou stanovené zavlečené druhy živočichů v přírodě nežádoucí.

jezevec lesní od 15. září do 30. listopadu

jezevec lesní od 1. září do 30. listopadu. V oblastech chovu tetřeva hlušce, tetřívka obecného, jeřábka lesního a koroptve polní lze jezevce lesního lovit celoročně.

jezevec lesní lze celoročně lovit.

Ústředním orgánem státní správy myslivosti v České republice, s výjimkou území národních parků, je Ministerstvo zemědělství. Na území národních parků je ústředním orgánem státní správy Ministerstvo životního prostředí. Na území krajů je orgánem státní správy myslivosti krajský úřad v přenesené působnosti. Na území hlavního města Prahy je orgánem státní správy myslivosti Magistrát hlavního města Prahy. Přenesená působnost, která je tímto zákonem svěřena pověřeným obecním úřadům, může být statutem hlavního města Prahy svěřena městským částem. Na území obcí je orgánem státní správy obecní úřad obce s rozšířenou působností. Na pozemcích určených pro obranu státu vykonává působnost krajů v přenesené působnosti a obcí v přenesené působnosti Ministerstvo zemědělství. V národních parcích vykonávají správy národních parků působnost, která je svěřena obcím; působnost krajů vykonává Ministerstvo životního prostředí.

Ústředním orgánem státní správy myslivosti v České republice, s výjimkou území národních parků, je krajský úřad v přenesené působnosti. Na území národních parků je ústředním orgánem státní správy Ministerstvo životního prostředí. Na území obcí je orgánem státní správy obecní úřad obce. Na pozemcích určených pro obranu státu vykonává působnost krajů v přenesené působnosti a obcí v přenesené působnosti Ministerstvo zemědělství. V národních parcích vykonávají správy národních parků působnost, která je svěřena obcím; působnost krajů vykonává Ministerstvo životního prostředí.

Ústředním orgánem státní správy myslivosti v České republice, s výjimkou území národních parků, je Ministerstvo vnitra. Na území národních parků je ústředním orgánem státní správy Ministerstvo zemědělství. Na území krajů a na území hlavního města Prahy je orgánem státní správy myslivosti krajský úřad v přenesené působnosti. Na území obcí je orgánem státní správy obecní úřad obce. Na pozemcích určených pro obranu státu vykonává působnost krajů v přenesené působnosti a obcí v přenesené působnosti Ministerstvo obrany. V národních parcích vykonávají správy národních parků působnost, která je svěřena obcím; působnost krajů vykonává Ministerstvo zemědělství.

od 1. listopadu do 31. prosince

od 16. listopadu do 31. prosince

od 16. října do 31. prosince

nehonebními pozemky - pozemky uvnitř hranice současně zastavěného území obce, jako náměstí, návsi, tržiště, ulice, nádvoří, cesty, hřiště a parky, pokud nejde o zemědělské nebo lesní pozemky mimo toto území, dále pozemky zastavěné, sady, zahrady a školky řádně ohrazené, oplocené pozemky sloužící k farmovému chovu zvěře, obvod dráhy, dálnice, silnice, letiště se zpevněnými plochami, hřbitovy a dále pozemky, které byly za nehonební prohlášeny rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti,

nehonebními pozemky jsou - zemědělské nebo lesní pozemky mimo zastavěné území, dále sady, zahrady a školky i když nejsou řádně ohrazené, letiště s nezpevněnými plochami, pozemky sloužící k  chovu zvěře v oborách,

nehonebními pozemky jsou – pozemky, které byly za nehonební prohlášeny rozhodnutím valné hromady honebního společenstva, sady, zahrady a školky, které majitel za nehonební prohlásil, náměstí, návsi a ulice v intravilánu obce.

od 1. října do 31. října

od 1. srpna do 31. října

od 1. září do 31. listopadu

K dočasnému držení lišky obecné v zajetí pro účely výcviku psů loveckých plemen je třeba souhlasu orgánu státní správy myslivosti a orgánu na ochranu zvířat proti týrání, které mohou stanovit podmínky pro výkon této činnosti.

K dočasnému držení lišky obecné v zajetí pro účely výcviku psů loveckých plemen není třeba souhlasu orgánu státní správy myslivosti a orgánu na ochranu zvířat proti týrání, pokud je držitel majitelem lovecky upotřebitelného psa.

K dočasnému držení lišky obecné v zajetí pro účely výcviku psů loveckých plemen je třeba souhlasu mysliveckého spolku a orgánu na ochranu zvířat proti týrání, který může stanovit podmínky pro výkon této činnosti.

Uživatel honitby je povinen na každých 200 ha navrhnout orgánu státní správy myslivosti ustanovení jedné myslivecké stráže. Návrh se předkládá do 20 dnů od uzavření nájemní smlouvy.

Uživatel honitby je povinen pro každých započatých 500 ha honitby navrhnout orgánu státní správy myslivosti ustanovení jedné myslivecké stráže. Návrh na ustanovení myslivecké stráže se předkládá do 30 dnů od uzavření smlouvy o nájmu honitby anebo do 30 dnů ode dne, kdy byl uživatel honitby vyrozuměn orgánem státní správy myslivosti o zrušení ustanovení myslivecké stráže; v případě užívání honitby na vlastní účet se návrh předkládá do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitby. Mysliveckou stráž ustanovuje orgán státní správy myslivosti na období 10 let; opakované ustanovení je možné.

Držitel honitby je povinen pro každých 500 ha honitby navrhnout orgánu státní správy myslivosti ustanovení jedné myslivecké stráže. Návrh na ustanovení myslivecké stráže se předkládá do 30 dnů od uzavření smlouvy o nájmu honitby anebo do 30 dnů ode dne, kdy byl uživatel honitby vyrozuměn orgánem státní správy myslivosti o zrušení ustanovení myslivecké stráže.

Myslivecké plánování upravuje zákon 449/2001 Sb., o myslivosti a o podmínkách, vzoru a bližších pokynech vypracování plánu mysliveckého hospodaření v honitbě.
Plán obsahuje cíle uživatele honitby zajišťující ochranu zvěře, cílevědomý chov a lov zvěře, včetně vývojových stádií zvěře.
Plán podle povahy honitby se může skládat z těchto částí: plán lovu ostatních druhů zvěře, plán péče o zvěř, plán společných lovů zvěře, plán počtu loveckých psů. Přílohy plánu tvoří podle povahy honitby zejména: plán chovu a lovu pro zvěř spárkatou, plán chovu a lovu pro zvěř drobnou.

Myslivecké plánování upravuje VYHLÁŠKA č. 553/2004 Sb., o podmínkách, vzoru a bližších pokynech vypracování plánu mysliveckého hospodaření v honitbě.
Plán mysliveckého hospodaření v honitbě je písemně vypracovaný záměr uživatele honitby, jak bude od 1. dubna do 31. března roku následujícího v honitbě myslivecky hospodařit. Plán obsahuje cíle uživatele honitby zajišťující ochranu zvěře, cílevědomý chov a lov zvěře, včetně vývojových stádií zvěře.
Plán podle povahy honitby se může skládat z těchto částí: plán chovu a lovu pro zvěř spárkatou, plán chovu a lovu pro zvěř drobnou, plán lovu ostatních druhů zvěře, plán péče o zvěř, plán společných lovů zvěře, plán počtu loveckých psů. Přílohou plánu podle povahy honitby jsou zejména: výsledky sčítání zvěře, měsíční hlášení o plnění plánu, evidence výše škod způsobená zvěří v předchozím období na lesních a zemědělských porostech, výsledky porovnání kontrolních a srovnávacích ploch, porovnání vypracovaného plánu se záměry uvedenými v návrhu na uznání honitby a závěry

Myslivecké plánování upravuje VYHLÁŠKA č. 245/2001 Sb., o podmínkách, vzoru a bližších pokynech vypracování plánu mysliveckého hospodaření v honitbě.
Plán mysliveckého hospodaření v honitbě je písemně vypracovaný záměr uživatele honitby, jak bude od 1. dubna do 31. března roku následujícího v honitbě myslivecky hospodařit. Plán obsahuje cíle uživatele honitby zajišťující lov zvěře včetně vývojových stádií zvěře.
Plán podle povahy honitby se skládá z těchto částí: výsledky sčítání zvěře, měsíční hlášení o plnění plánu, evidence výše škod způsobená zvěří v předchozím období na lesních a zemědělských porostech, výsledky porovnání kontrolních a srovnávacích ploch.

husa běločelá, husa polní, husa velká od 16. srpna do 15. ledna. Společným lovem "na tahu" lze lovit husu běločelou, husu polní a husu velkou pouze 3 dny v týdnu, a to ve středu, v sobotu a v neděli.

husa běločelá od 16. srpna do 15. ledna, husa polní a husa velká od 16. srpna do 31. ledna

husa polní od 1. srpna do 1. ledna, husa běločelá a husa velká od 16. srpna do 15. Ledna. Společným lovem "na tahu" lze lovit husu běločelou, husu polní a husu velkou pouze 2 dny v týdnu, a to ve středu a v neděli.