Probíhá test
Skupina II - Právo, řízení, plány
Strana
2
/2
Načítám obsah
Test
1. Zakázané způsoby lovu.
(3 body)
Lov zvěře smí být prováděn jen způsobem odpovídajícím zásadám mysliveckým, zásadám ochrany přírody a zásadám ochrany zvířat proti týrání.
Mezi zakázané způsoby patří:
– chytat zvěř do ok, na lep, do želez, do jestřábích košů, tluček a nášlapných pastí a pomocí háčků, chytat ondatry do vrší,
– lovit zvěř způsobem, jímž se zbytečně trýzní, trávit zvěř jedem nebo ji usmrcovat plynem,
– lovit zvěř do sítí, pokud nejde o její odchyt za účelem zazvěřování nebo u zvěře pernaté o ornitologický výzkum,
– lovit zvěř pernatou na výrovkách, lovit zvěř s pomocí živých živočichů jako návnad,
– nahánět zvěř srnčí pomocí ohařů, ostatní zvěř spárkatou s pomocí psů v kohoutku vyšších než 55 cm.
Lov zvěře smí být prováděn jen způsobem odpovídajícím zásadám mysliveckým, zásadám ochrany přírody a zásadám ochrany zvířat proti týrání.
Mezi zakázané způsoby patří:
– lovit sluku brkovou zbraní,
– lovit zvěř s pomocí zaměřovače,
– lovit zvěř z pozorovacích zařízení a na vodě,
– střílet zvěř kombinovanou loveckou zbraní,
– lovit zvěř dlouhou palnou zbraní kulovou, brokovou nebo, určenou k loveckým účelům.
Lov zvěře smí být prováděn jen způsobem odpovídajícím zásadám mysliveckým, zásadám ochrany přírody a zásadám ochrany zvířat proti týrání.
Mezi zakázané způsoby patří:
– lovit sluku brkovou zbraní,
– střílet zvěř srnčí jinou zbraní než kulovnicí s nábojem s energií ve 200 m vyšší než 1000 J (joulů) a ostatní zvěř spárkatou nižší než 2500 J,
– lovit sele a lončáka prasete divokého při nadháňce, naháňce nebo nátlačce brokovnicí s jednotnou střelou,
– lovit zvěř ve vzdálenosti do 100 m od krmelců a slanisk.
2. Působnost obecních úřadů obcí s rozšířenou působností v myslivosti.
(2 body)
Působnost obecních úřadů s rozšířenou působností je v zákoně o myslivosti vymezena negativně a to větou „ Ve věcech neuvedených v § 57 až 59 vykonávají státní správu na úseku myslivosti obecní úřady obcí s rozšířenou působností.“ Do jejich působností patří např. ustanovení myslivecké stráže, provádění registrace honebního společenstva, zápis honební společenstvo do rejstříku honebních společenstev, uznávání společenstevní honitby.
Obecní úřad s rozšířenou působností určuje termíny sčítání zvěře, zpracovává statistická hlášení o myslivosti, podílí se na vzdělávání v myslivosti, prování kontrolu dodržování podmínek poskytování finančních příspěvků, vydává povolení k vypouštění druhů zvěře.
Obecní úřad s rozšířenou působností vydává souhlas s chovem zvěře v zajetí, vydává souhlas k chovu dravce v zajetí, vymezuje oblasti pro chov zvěře, dbá na zachování druhů zvěře.
3. Právní předpisy Evropské unie a mezinárodní úmluvy týkající se myslivosti.
(1 bod)
Mezi předpisy patří:
– Nařízení Rady č. 91/3254/EHS, zakazující ve Společenství používání nášlapných pastí a dovoz kožešin a výrobků z určitých druhů živočichů pocházejících ze zemí, kde jsou k odchytu používané nášlapné pasti nebo jiné způsoby, které nejsou v souladu s mezinárodními standardy chytání zvěře do pastí,
– Nařízení Rady č. 97/338/EHS, o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi,
– Směrnice Rady č. 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.
Mezi předpisy patří
– Nařízení Rady č. 2569/EHS, o zjišťování toxinů v rybách,
– Směrnice Rady č. 369/56/EHS, o ochraně volně žijící zvěři v honitbách,
– Nařízení Rady č. 789/2/EU, o chráněných vodních živočiších a vodním ptactvu.
Mezi předpisy patří
– Nařízení Rady č. 459/96/EU, o chráněných vodních živočiších a vodním ptactvu, jeho lovu a používání léčivých přípravků,
–Směrnice Rady č. 62865/HS/EU, o ochraně přírodních stanovišť ptáků,
– Nařízení Rady č. 9537/EHS/2, zakazující ve společenství lov zvířat nestandardním způsobem.
4. Kdo a za jakých podmínek povoluje snížení stavů zvěře a lov zvěře mimo dobu lovu?
(2 body)
vyžaduje-li zájem vlastníka, popřípadě nájemce honebních pozemků nebo zájem zemědělské nebo lesní výroby, ochrany přírody anebo zájem mysliveckého hospodaření, aby počet některého druhu zvěře byl snížen, orgán státní správy myslivosti povolí, popřípadě uloží uživateli honitby příslušnou úpravu stavu zvěře. Vyskytne-li se potřeba lovu některého druhu zvěře, kterou lze obhospodařovat lovem, mimo dobu jejího lovu pro účely vědecké, povolí takový lov orgán státní správy myslivosti. Stejně se postupuje při povolení odchytu zvěře, lovu poraněné zvěře a lovu zvěře pro účely výcviku a zkoušek loveckých psů a loveckých dravců.
vyžaduje-li zájem honebního společenstva, popřípadě nájemce honebních pozemků nebo zájem zemědělské nebo lesní výroby, ochrany přírody anebo zájem mysliveckého hospodaření, aby počet některého druhu zvěře byl snížen, valná hromada honebního společenstva povolí, popřípadě uloží uživateli honitby příslušnou úpravu stavu zvěře. Vyskytne-li se potřeba lovu některého druhu zvěře, kterou lze obhospodařovat lovem, mimo dobu jejího lovu pro účely vědecké, povolí takový lov valná hromada honebního společenstva. Stejně se postupuje při povolení odchytu zvěře, lovu poraněné zvěře a lovu zvěře pro účely výcviku a zkoušek loveckých psů a loveckých dravců.
vyžaduje-li zájem nájemce honitby, nebo zájem zemědělské nebo lesní výroby, ochrany přírody anebo zájem mysliveckého hospodaření, aby počet některého druhu zvěře byl snížen, členská schůze mysliveckého spolku povolí příslušnou úpravu stavu zvěře. Vyskytne-li se potřeba lovu některého druhu zvěře, kterou lze obhospodařovat lovem, mimo dobu jejího lovu pro účely vědecké, povolí takový lov valná hromada honebního společenstva. Stejně se postupuje při povolení odchytu zvěře, lovu poraněné zvěře a lovu zvěře pro účely výcviku a zkoušek loveckých psů a loveckých dravců.
5. Dozor v myslivosti.
(1 bod)
Ministerstvo vnitra a Policie České republiky dozírají v rámci svých působností stanovených zvláštním právním předpisem, jak orgány státní správy myslivosti, fyzické a právnické osoby dodržují ustanovení zákona o myslivosti a předpisů vydaných k jeho provedení a dodržují rozhodnutí vydaná na jejich základě. Honební společenstva a obce v přenesené působnosti dozírají na dodržování zákona o myslivosti a předpisů vydaných k jeho provedení.
Myslivecká stráž a Policie České republiky dozírají v rámci svých působností stanovených zvláštním právním předpisem, jak státní orgány, fyzické a právnické osoby dodržují ustanovení zákona o myslivosti a předpisů vydaných k jeho provedení a dodržují rozhodnutí vydaná na jejich základě. Kraje a honební společenstva v přenesené působnosti dozírají na dodržování zákona o myslivosti a předpisů vydaných k jeho provedení.
Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí dozírají v rámci svých působností stanovených zvláštním právním předpisem, jak orgány státní správy myslivosti, fyzické a právnické osoby dodržují ustanovení zákona o myslivosti a předpisů vydaných k jeho provedení a dodržují rozhodnutí vydaná na jejich základě. Kraje a obce v přenesené působnosti dozírají na dodržování zákona o myslivosti a předpisů vydaných k jeho provedení. Soustavně dozírají, zda jsou dodržována jimi vydaná rozhodnutí, zda uživatelé honiteb myslivecky hospodaří v souladu se zákonem o myslivosti, provádějí ochranu myslivosti a dodržují zásady chovu zvěře.
6. Které druhy krkavcovitých lze lovit jen tehdy, byla-li k jejich lovu povolena výjimka?
(3 body)
havran polní, krkavec velký
vrána obecná, racek chechtavý
káně lesní, káně rousná
7. Náhrada škod způsobených na zvěři.
(1 bod)
Za škodu na zvěři odpovídá každý, kdo ji způsobil porušením právní povinnosti. Škodou na zvěři se rozumí zejména neoprávněný lov zvěře (pytláctví), úhyn zvěře, zničení hnízdišť, poškození nebo zničení prostředí nutného pro život zvěře a vypuštění živočichů, kteří mohou narušit přírodní rovnováhu nebo narušit genofond geograficky původního druhu zvěře. Na náhradu škody má nárok uživatel honitby. Pro uplatnění nároku na náhradu této škody platí obecné předpisy.
Za škodu na zvěři odpovídá majitel honebních pozemků. Škodou na zvěři se rozumí zejména neoprávněný lov zvěře (pytláctví), úhyn zvěře, zničení hnízdišť, poškození nebo zničení prostředí nutného pro život zvěře a vypuštění živočichů, kteří mohou narušit přírodní rovnováhu nebo narušit genofond geograficky původního druhu zvěře. Na náhradu škody má nárok myslivecký spolek. Pro uplatnění nároku na náhradu této škody platí lhůta 20 dnů od zjištění škody.
Za škodu na zvěři odpovídá každý, kdo ji způsobil. Škodou na zvěři se rozumí zejména neoprávněný lov drobné zvěře (pytláctví), a vypuštění živočichů, kteří mohou narušit přírodní rovnováhu a vypouštění zvěře z obor a farmových chovů. Na náhradu škody má nárok majitel honebních pozemků. Pro uplatnění nároku na náhradu této škody platí obecné předpisy.
8. Doba lovu holuba hřivnáče:
(3 body)
od 1. října do 31. října
od 1. srpna do 31. října
od 1. září do 31. listopadu
9. Mezi povinnosti uživatele honitby patří
(3 body)
Povinnosti uživatele honitby:
– uživatel honitby může honitbu využívat sám nebo ji může pronajmout.
– uživatel honitby je povinen do 15 dnů ode dne uzavření smlouvy zaslat jedno její vyhotovení orgánu státní správy myslivosti.
– uživatel honitby je povinen oznámit písemně orgánu státní správy myslivosti zánik smlouvy o nájmu honitby v případech uvedených v zákonu o myslivosti a to do 15 dnů ode dne, kdy k takové skutečnosti došlo.
Povinnosti uživatele honitby:
– v polních honitbách pečovat o zakládání remízků a jiných vhodných úkrytů pro zvěř a uživatelé lesních honiteb o zakládání políček pro zvěř na pozemcích, na kterých jim to vlastník, popřípadě uživatel honebních pozemků na jejich žádost písemně povolí,
– po oznámení vlastníků, popřípadě nájemců honebních pozemků provádění zemědělských prací v noční době, kosení pícnin a použití chemických přípravků na ochranu rostlin, potřebná opatření k záchraně zvěře.
– provádět v době nouze dostupná a přiměřená opatření k záchraně zvěře, zejména ve spojitosti se záplavami, povodněmi, lesními požáry a extrémně vysokou sněhovou pokrývkou.
– provozovat krmelce, zásypy, slaniska a napajedla a v době nouze zvěř řádně přikrmovat.
– zajišťovat v honitbě chov zvěře v rozmezí mezi minimálním a normovaným stavem zvěře, které jsou určeny v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o uznání honitby.
Povinnosti uživatele honitby:
– v polních honitbách pečovat o zakládání remízků a jiných vhodných úkrytů pro zvěř a uživatelé lesních honiteb o zakládání políček pro zvěř na pozemcích, na kterých jim to vlastník, popřípadě uživatel honebních pozemků na jejich žádost písemně povolí,
– po oznámení vlastníků, popřípadě nájemců honebních pozemků provádění zemědělských prací v noční době, kosení pícnin a použití chemických přípravků na ochranu rostlin, činit potřebná opatření k záchraně zvěře.
– provádět v hospodářském roce dostupná a přiměřená opatření k záchraně zvěře, zejména ve spojitosti se záplavami, povodněmi, lesními požáry a extrémně vysokou sněhovou pokrývkou.
10. Jaké jsou kategorie zbraní a střeliva podle zákona o střelných zbraních a střelivu?
(1 bod)
Zbraně a střelivo se pro účely zákona o zbraních rozdělují na:
– zakázané zbraně, zakázané střelivo nebo zakázané doplňky zbraní - kategorie A (dále jen "zbraně kategorie A"),
– zbraně podléhající povolení - kategorie B (dále jen "zbraně kategorie B"),
– zbraně podléhající ohlášení - kategorie C (dále jen "zbraně kategorie C") a
– ostatní zbraně - kategorie D (dále jen "zbraně kategorie D"),
– střelivo do zbraní kategorií A až D, které není zakázané (dále jen "střelivo").
Zbraněmi zařazenými do kategorií A až D se rozumí též hlavní části zbraní, kterých jsou nebo mají být jejich součástí.
Zbraně a střelivo se pro účely zákona o zbraních rozdělují na:
– střelné zbraně, kategorie A,
– palné zbraně, kategorie B,
– plynové zbraně, kategorie C,
– paintbalové zbraně na principu plynové zbraně, kategorie D,
– mechanické zbraně, kategorie F
– signální zbraně.
Zbraně a střelivo se pro účely zákona o zbraních rozdělují na:
– zbraně podléhající registraci, kategorie A,
– hlavní části zbraně, které nejsou vyjmuty z registračního režimu podle zákona o zbraních, kategorie B,
– zbraně určené k ochraně zdraví, života a majetku,
– vojenské zbraně určené k používání v armádách a veřejných ozbrojených sborech k vojenským nebo bezpečnostním účelům, kategorie C,
– lovecké zbraně, určené k loveckým účelům, kategorie D,
– sportovní zbraně určené ke sportovním účelům, kategorie F,
– historické zbraně vyrobené nejpozději v roce 1890.
11. Povinnosti myslivecké stáže.
(3 body)
Myslivecká stráž je při své činnosti povinna:
– usmrcovat v honitbě toulavé psy, kteří mimo vliv svého vedoucího ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení pronásledují zvěř,
– zadržet osobu, kterou přistihne v honitbě při neoprávněném lovu nebo při jiné činnosti tímto zákonem zakázané, nebo osobu, kterou přistihne v honitbě se zakázanou loveckou výzbrojí anebo se střelnou zbraní,
– požadovat od osob, které jsou v honitbě se střelnou zbraní nebo s jinou loveckou výzbrojí, předložení zbrojního průkazu, průkazu zbraně, loveckého lístku, povolenky k lovu a potvrzení o povinném pojištění, popřípadě jiného průkazu, jímž lze prokázat jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého nebo přechodného pobytu.
Myslivecká stráž je při své činnosti povinna:
– prokázat se průkazem myslivecké stráže a nosit služební odznak,
– dohlížet na dodržování povinností spojených s ochranou myslivosti,
– oznamovat neodkladně zjištěné závady, nedostatky a škody podle jejich povahy uživateli honitby nebo orgánu, který ji ustanovil, popřípadě v neodkladných případech též orgánům policie nebo příslušným orgánům státní správy,
– zabezpečit průkaz myslivecké stráže a služební odznak proti zneužití, ztrátě a odcizení; případné takové skutečnosti je povinna neprodleně oznámit orgánu, který jí průkaz a odznak vydal.
Myslivecká stráž je při své činnosti povinna:
– prokázat se průkazem myslivecké stráže a nosit služební odznak,
– zadržet osobu, kterou přistihne v honitbě při neoprávněném lovu nebo při jiné činnosti tímto zákonem zakázané, nebo osobu, kterou přistihne v honitbě se zakázanou loveckou výzbrojí anebo se střelnou zbraní,
– požadovat pomoc nebo součinnost orgánů policie, popřípadě obecní policie, pokud nemůže splnění svých povinností zajistit vlastními silami a prostředky.
12. Povinné pojištění osoby lovící zvěř.
(2 body)
Kdo loví zvěř, musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při této činnosti ublížením na zdraví nebo usmrcením jiných osob s limitem pojistného plnění nejméně ve výši 20 000 000 Kč a za škodu na věci s limitem pojistného plnění nejméně ve výši 500 000 Kč na jednu pojistnou událost. Pojistné podmínky, které blíže upraví rozsah tohoto pojištění, nesmějí obsahovat výluku, v důsledku které se pojištění nevztahuje na případy neopatrného chování pojištěného.
Každý držitel loveckého lístku, musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při této činnosti ublížením na zdraví nebo usmrcením jiných osob s limitem pojistného plnění nejméně ve výši 25 000 000 Kč a za škodu na věci s limitem pojistného plnění nejméně ve výši 500 000 Kč na jednu pojistnou událost.
Kdo loví zvěř, musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při této činnosti ublížením na zdraví nebo usmrcením jiných osob s limitem pojistného plnění nejméně ve výši 10 000 000 Kč a za škodu na věci s limitem pojistného plnění nejméně ve výši 500 000 Kč na jednu pojistnou událost. Pojistné podmínky, které blíže upraví rozsah tohoto pojištění, mohou obsahovat výluku, v důsledku které se pojištění nevztahuje na případy neopatrného chování pojištěného.
13. Podmínky lovu zvěře na nehonebních pozemcích.
(3 body)
vznikne-li na některých pozemcích potřeba redukovat stavy některého druhu zvěře, povolí orgán honebního společenstva lov na těchto pozemcích. Provedením lovu může tento orgán pověřit uživatele honitby neb o uživatele přilehlé honitby, v katastrálních územích, v nichž není žádný honební pozemek, pověří lovem osoby, které mají platné lovecké lístky; ulovená zvěř patří těmto osobám.
vznikne-li potřeba jednorázově omezit nebo trvale regulovat stavy některého druhu zvěře, popřípadě i jiných živočichů na nehonebních pozemcích, povolí lov na těchto pozemcích na žádost jejich vlastníků, popřípadě nájemců nebo z vlastního podnětu orgán státní správy myslivosti. Povolit lze lov i mimo dobu lovu. Orgán státní správy myslivosti v pověření stanoví podmínky pro provedení lovu, zejména určí denní dobu, zásady vzájemné koordinace postupu osob nebo omezení vstupu na hřbitovy nebo do chatových a zahrádkářských osad.
vznikne-li potřeba jednorázově omezit nebo trvale regulovat stavy některého druhu zvěře, popřípadě i jiných živočichů na nehonebních pozemcích, povolí lov na těchto pozemcích na žádost jejich vlastníků, popřípadě nájemců nebo z vlastního podnětu orgán Ministerstva zemědělství. Povolit lze lov i mimo dobu lovu.
14. Doba lovu divokých husí (husa běločelá, husa polní, husa velká):
(3 body)
husa běločelá, husa polní, husa velká od 16. srpna do 15. ledna. Společným lovem "na tahu" lze lovit husu běločelou, husu polní a husu velkou pouze 3 dny v týdnu, a to ve středu, v sobotu a v neděli.
husa běločelá od 16. srpna do 15. ledna, husa polní a husa velká od 16. srpna do 31. ledna
husa polní od 1. srpna do 1. ledna, husa běločelá a husa velká od 16. srpna do 15. Ledna. Společným lovem "na tahu" lze lovit husu běločelou, husu polní a husu velkou pouze 2 dny v týdnu, a to ve středu a v neděli.
15. Doba lovu zajíce polního a bažanta obecného odchytem:
(3 body)
Doba lovu zajíce polního odchytem je od 1. listopadu do 31. ledna. Doba lovu bažanta obecného odchytem je od 1. listopadu do 31. března, s výjimkou části honitby, která je bažantnicí, nebo samostatné bažantnice, v níž lze lovit odchytem bažanta obecného - kohouta i slepici od 1. února do 31. března.
Doba lovu zajíce polního odchytem je od 1. ledna do konce února. Doba lovu bažanta obecného odchytem je od 15. ledna do 1. března, s výjimkou části honitby, která je bažantnicí, nebo samostatné bažantnice, v níž lze lovit odchytem bažanta obecného - kohouta i slepici od 1. ledna do 31. března.
Doba lovu zajíce polního odchytem je od 1. ledna do 31. ledna. Doba lovu bažanta obecného odchytem je od 1. ledna do 31. března, s výjimkou části honitby, která je bažantnicí, nebo samostatné bažantnice, v níž lze lovit odchytem bažanta obecného - kohouta i slepici od 1. února do 31. března.
16. Doba lovu králíka divokého:
(3 body)
od 1. listopadu do 1. prosince
od 1. listopadu do 31. prosince. Celoročně lze lovit králíka divokého v oplocených vinicích. Oplocením se pro účely této vyhlášky rozumí takové oplocení, které celoročně zabraňuje uvedeným druhům zvěře volně vnikat na tyto plochy
od 31. listopadu do 31. prosince. Celoročně lze lovit králíka divokého v oplocených vinicích. Oplocením se pro účely této vyhlášky rozumí takové oplocení, které celoročně zabraňuje uvedeným druhům zvěře volně vnikat na tyto plochy
17. Počty loveckých psů stanovené pro společné lovy.
(2 body)
Při společném lovu je stanoven pro prvních pět střelců a pro každých dalších i započatých deset střelců jeden lovecký pes se zkouškou z výkonu, pro druh zvěře, který má být loven.
Při společném lovu je stanoven pro první tři střelce a pro každých dalších i započatých deset střelců jeden lovecký pes se zkouškou z výkonu, pro druh zvěře, který má být loven.
Při společném lovu je stanoven pro první tři střelce a pro každých dalších i započatých pět střelců jeden lovecký pes se zkouškou z výkonu.
18. Který zákon upravuje nakládání se střelnými zbraněmi a střelivem?
(3 body)
zákon č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění pozdějších předpisů
zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů
vyhláška č. 335/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o zacházení s některými pyrotechnickými výrobky, ve znění pozdějších předpisů
19. Co je právo myslivosti?
(2 body)
Právem myslivosti je dne zákona o myslivosti souhrn práv a povinností zvěř chránit, cílevědomě chovat, lovit, přivlastňovat si ulovenou nebo nalezenou uhynulou zvěř, její vývojová stadia a shozy paroží, jakož i užívat k tomu v nezbytné míře honebních pozemků,
Právo myslivosti je souhrnem práv a povinností zvěř chránit, cílevědomě chovat, lovit, přivlastňovat si ulovenou nebo zhaslou zvěř, sbírat shozy paroží a vejce zvěře pernaté a užívat k tomu v nezbytné míře honebních pozemků. Právo myslivosti lze vykonávat pouze podle zákona č. 23/1961 Sb., o myslivosti a předpisů vydaných k jeho provedení.
Právo myslivosti jest oprávnění zvěř chovati, hájiti, stíhati, chytati, stříleti nebo jinak usmrcovati a přivlastňovati si ji živou či mrtvou, vcelku či zčásti (na př. shozené paroží) a sbírati vejce zvěře pernaté.
20. Přestupky na úseku myslivosti jsou vymezeny (jednání které naplňuje skutkovou podstatu přestupku je uvedeno):
(3 body)
v zákonu číslo 449/2001 Sb., o myslivosti
v zákonu číslo 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
v zákonu číslo 40/2009 Sb., trestní zákoník
Vyhodnotit test
Ukončit
Dokončit
Strana
2
/ 2
OK
ANO
NE
Čekejte
Uloženo
0%