Probíhá test
Skupina II - Právo, řízení, plány
Strana
2
/2
Načítám obsah
Test
1. Jaké doklady musí mít podle zákona o myslivosti u sebe osoba lovící zvěř?
(2 body)
Kdo loví zvěř, musí mít u sebe občanský průkaz, lovecký lístek a potvrzení o povinném pojištění; při lovu se zbraní též zbrojní průkaz a při lovu s loveckým dravcem jeho evidenční kartu. Tyto průkazy je povinen ten, kdo loví zvěř, předložit na požádání orgánu policie, orgánu státní správy myslivosti, mysliveckému hospodáři a myslivecké stráži příslušné honitby.
Kdo loví zvěř, musí mít u sebe povolenku k lovu a potvrzení o povinném pojištění; při lovu se zbraní též zbrojní průkaz a při lovu s loveckým dravcem jeho evidenční kartu. Tyto průkazy je povinen ten, kdo loví zvěř, předložit na požádání orgánu policie, orgánu státní správy myslivosti, mysliveckému hospodáři a myslivecké stráži příslušné honitby.
Kdo loví zvěř, musí mít u sebe lovecký lístek, povolenku k lovu a potvrzení o povinném pojištění; při lovu se zbraní též zbrojní průkaz a průkaz zbraně a při lovu s loveckým dravcem jeho evidenční kartu. Tyto průkazy je povinen ten, kdo loví zvěř, předložit na požádání orgánu policie, orgánu státní správy myslivosti, mysliveckému hospodáři a myslivecké stráži příslušné honitby.
2. Jaké škody způsobené zvěří se nehradí?
(2 body)
Nehradí se škody způsobené zvěří na pozemcích, které jsou oploceny, na vinné révě způsobené zvěří, jakož i na vysokorostoucích plodinách. O tom, která plodina je vysokorostoucí rozhoduje uživatel honitby. Nehradí se rovněž škody způsobené zvěří na zemědělských plodinách sklízených v době strádání zvěře a dále škody na zemědělských plodinách uskladněných na honebních pozemcích. Nehradí se rovněž škody na lesních porostech chráněných oplocením proti škodám působeným zvěří, na jedincích poškozených jen na postranních výhonech a v lesních kulturách, ve kterých došlo okusem, vytloukáním nebo vyrýváním stromků ke každoročnímu poškození méně než 10 % jedinců. Škody způsobené zvěří, jejíž početní stavy nemohou být lovem snižovány, hradí stát.
Nehradí se škody způsobené zvěří na pozemcích honebních, zahradách ovocných a zelinářských, na stromořadích a stromech jednotlivě rostoucích. Nehradí se rovněž škody způsobené zvěří na zemědělských plodinách sklizených v agrotechnických lhůtách a dále škody na zemědělských plodinách uskladněných na nehonebních pozemcích. Nehradí se rovněž škody na lesních porostech chráněných oplocením proti škodám působeným zvěří. Škody způsobené zvěří, jejíž početní stavy nemohou být lovem snižovány, hradí stát.
Nehradí se škody způsobené zvěří na pozemcích nehonebních, na vinné révě neošetřené proti škodám působeným zvěří, na neoplocených květinových školkách nebo zahradách ovocných a zelinářských, na stromořadích a stromech jednotlivě rostoucích, jakož i na vysokocenných plodinách. Nehradí se rovněž škody způsobené zvěří na zemědělských plodinách nesklizených v agrotechnických lhůtách a dále škody na zemědělských plodinách uskladněných na honebních pozemcích, pokud osoba, která plodiny uskladnila, neprovedla zároveň opatření za účelem účinné ochrany proti škodám působeným zvěří. Nehradí se rovněž škody na lesních porostech chráněných oplocením proti škodám působeným zvěří, na jedincích poškozených jen na postranních výhonech a v lesních kulturách, ve kterých došlo okusem, vytloukáním nebo vyrýváním stromků ke každoročnímu poškození méně než 1 % jedinců, a to po celou dobu do zajištění lesního porostu, přičemž poškození jedinci musí být rovnoměrně rozmístěni po ploše. Škody způsobené zvěří, jejíž početní stavy nemoh
3. Jaké jsou skupiny zbrojních průkazů?
(2 body)
Zbrojní průkaz se rozlišuje podle účelu užívání zbraně nebo střeliva a podle rozsahu oprávnění do skupin A - k výkonu zaměstnání nebo povolání B - ke sportovním účelům, D - k loveckým účelům.
A - k podnikatelským účelům, B - ke vlastním účelům, C - k loveckým účelům, D - k výkonu zájmové činnosti nebo povolání, nebo E - k ochraně života, zdraví nebo majetku.
Zbrojní průkaz se rozlišuje podle účelu užívání zbraně nebo střeliva a podle rozsahu oprávnění do skupin A - ke sběratelským účelům, B - ke sportovním účelům, C - k loveckým účelům, D - k výkonu zaměstnání nebo povolání, nebo E - k ochraně života, zdraví nebo majetku.
4. Které druhy divokých kachen lze lovit jen tehdy, byla-li k jejich lovu povolena výjimka?
(3 body)
čírka modrá, čírka obecná, lžičák pestrý, kopřivka obecná
lyska černá, kachna divoká
polák chocholačka, polák velký
5. Kdo je držitelem honitby?
(1 bod)
držitelem honitby je osoba, které byla rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti honitba uznána
držitelem honitby je myslivecký spolek, kterému byla rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti honitba pronajata
držitelem honitby je osoba které byla rozhodnutím valné hromady honebního společenstva pronajata
6. Dohledávka zvěře.
(2 body)
Uživatel honitby je povinen zajistit sledování a dohledání zvěře postřelené nebo jiným způsobem poraněné, která přeběhne nebo přeletí do cizí honitby nebo na nehonební pozemky; při této činnosti je oprávněn použít loveckého psa. Osoby provádějící dohledávku zvěře jsou oprávněny v nezbytně nutné míře vstupovat s loveckou zbraní a loveckým psem na pozemky cizí honitby a na neoplocené nehonební pozemky, a to po předchozím vyrozumění uživatele cizí honitby nebo vlastníka, popřípadě nájemce nehonebních pozemků, který se může dohledávky zvěře zúčastnit a který má povinnost provedení dohledávky umožnit. Dohledávku na oploceném nehonebním pozemku je možno provést jen po souhlasu jeho vlastníka, popřípadě nájemce. Dohledaná zvěř patří uživateli honitby, z níž přeběhla nebo přeletěla. Zvěř mrtvá, která byla jinak nalezena na nehonebních pozemcích, náleží uživateli nejbližší honitby, který je povinen postupovat podle veterinárních předpisů.
Uživatel honitby je povinen zajistit sledování a dohledání zvěře postřelené nebo jiným způsobem poraněné, která přeběhne nebo přeletí do cizí honitby nebo na nehonební pozemky; při této činnosti je oprávněn použít loveckého psa. Osoby provádějící dohledávku zvěře jsou oprávněny v nezbytně nutné míře vstupovat s loveckou zbraní a loveckým psem na pozemky cizí honitby a na neoplocené nehonební pozemky, Dohledávku na oploceném nehonebním pozemku je možno provést i bez souhlasu jeho vlastníka, popřípadě nájemce. Dohledaná zvěř patří majiteli nebo nájemci pozemku, kde byla zvěř dohledána. Zvěř mrtvá, která byla jinak nalezena na nehonebních pozemcích, náleží uživateli honitby, který se o ní první přihlásí.
Držitel honitby je povinen zajistit sledování a dohledání zvěře postřelené nebo jiným způsobem poraněné, která přeběhne nebo přeletí do cizí honitby nebo na nehonební pozemky; při této činnosti není oprávněn použít loveckého psa. Osoby provádějící dohledávku zvěře jsou oprávněny vstupovat bez lovecké zbraně pouze s loveckým psem na pozemky cizí honitby a na neoplocené nehonební pozemky, a to i bez vyrozumění uživatele cizí honitby nebo vlastníka, popřípadě nájemce nehonebních pozemků, který má povinnost provedení dohledávky umožnit, pokud se o ní dozví. Dohledávku na oploceném nehonebním pozemku je možno provést jen po souhlasu jeho vlastníka, popřípadě nájemce. Dohledaná zvěř patří uživateli honitby, z níž přeběhla nebo přeletěla. Zvěř mrtvá, která byla jinak nalezena na nehonebních pozemcích, náleží uživateli nejbližší honitby, který je povinen postupovat podle veterinárních předpisů.
7. Působnost ministerstva zemědělství v myslivosti.
(2 body)
Ministerstvo zemědělství:
– rozhoduje ve věcech opatření k zachování druhů zvěře,
– rozhoduje ve věcech dovozu, vývozu a vypouštění druhů zvěře,
– řídí výkon státní správy myslivosti,
– organizuje a řídí myslivecký výzkum a podílí se na vzdělávání v myslivosti,
– vypracovává koncepce rozvoje myslivosti,
– dbá na zachování druhů zvěře,
– pověřuje některou mysliveckou organizaci vedením evidence význačných trofejí ,
– pověřuje právnické osoby prováděním zkoušek pro myslivecké hospodáře,
– pověřuje právnické osoby prováděním sokolnických zkoušek, zkoušek psů z výkonu a zkoušek z myslivosti,
– zabezpečuje provádění vyšších odborných mysliveckých zkoušek ,
– zpracovává statistická hlášení o myslivosti.
Ministerstvo zemědělství rozhoduje ve věcech:
– souhlasu s chovem zvěře v zajetí,
– omezení obvyklého způsobu hospodaření v některých honitbách,
– vymezení oblastí pro chov zvěře,
– prohlášení dalších pozemků za nehonební,
– povolení použití dravců jako loveckých,
– uložení opatření k odstranění nedostatků zjištěných při provádění dozoru,
– poskytování finančních příspěvků.
Ministerstvo zemědělství:
– vede agendu týkající se oblastí pro chov zvěře,
– organizuje chovatelské přehlídky v oblastech pro chov zvěře,
– určuje termíny sčítání zvěře,
– zpracovává statistická hlášení o myslivosti,
– podílí se na vzdělávání v myslivosti a mysliveckém výzkumu,
– spolupracuje s občanskými sdruženími, které působí v myslivosti, a ostatní veřejností,
– provádí kontrolu dodržování podmínek poskytování finančních příspěvků.
8. Honební společenstvo.
(2 body)
Honební společenstvo je právnickou osobou založenou podle zákona o myslivosti, jeho členy mohou být pouze vlastníci nebo spoluvlastníci souvislých honebních pozemků, jejichž výměra v součtu dosahuje 500 ha nebo v případě obory 50 ha výměry. Výkon práva myslivosti může ze zákona o myslivosti vykonávat sama, anebo může společenstevní honitbu pronajmout.
Honební společenstvo vede seznam členů, v němž se zapisuje počet hlasů jednotlivých členů, název a sídlo člena, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno a bydliště fyzické osoby, která je členem.
Návrh na registraci se podává příslušnému orgánu státní správy myslivosti. Pokud orgán státní správy myslivosti nezjistí důvod k odmítnutí registrace, provede registraci. Honební společenstvo vzniká dnem registrace.
Honební společenstvo je právnickou osobou založenou podle občanského zákona, jehož členy mohou být vlastníci nebo spoluvlastníci souvislých honebních pozemků, jejichž výměra v součtu dosahuje výměry požadované občanským zákonem pro vznik společenstevní honitby, která zajišťuje sama výkon práva myslivosti, anebo společenstevní honitbu pronajme podle občanského zákona. Honební společenstvo vede seznam členů, v němž se zapisuje počet hlasů jednotlivých členů, název a sídlo člena, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno a bydliště fyzické osoby, která je členem.
Honební společenstvo je právnickou osobou založenou podle zákona o sdružování občanů, jehož členy mohou být pouze vlastníci nebo spoluvlastníci souvislých honebních pozemků, jejichž výměra v součtu dosahuje výměry požadované tímto zákonem pro vznik společenstevní honitby. Honební společenstvo vede seznam členů, v němž se zapisuje počet hlasů jednotlivých členů, název a sídlo člena, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno a bydliště fyzické osoby, která je členem.
9. Kontrola ulovené zvěře:
(3 body)
Ke každému kusu zvěře pernaté musí přepravující osoba mít u sebe vyplněný lístek o původu zvěře, z něhož je patrné datum ulovení a honitba, v níž byl uloven, a číslo plomby. Příjemce zvěře je povinen uschovávat lístek o původu zvěře a sejmutou plombu 1 měsíc ode dne převzetí.
Ke každému kusu zvěře spárkaté musí přepravující osoba mít u sebe vyplněný lístek o původu zvěře, z něhož je patrné datum ulovení a honitba, v níž byl uloven, a číslo plomby. Lístek o původu zvěře je přepravující osoba povinna předat příjemci zvěře. Příjemce zvěře je povinen uschovávat lístek o původu zvěře a sejmutou plombu 1 měsíc ode dne převzetí, podnikatel obchodující se zvěřinou nebo zvěřinu spotřebovávající k pohostinské nebo jiné činnosti do 6 měsíců ode dne nabytí zvěře.
Ke každému kusu zvěře musí osoba mít osoba, která zvěř ulovila, u sebe vyplněný lístek o původu zvěře, z něhož je patrné datum ulovení a honitba, v níž byl uloven, a číslo plomby. Příjemce zvěře je povinen uschovávat lístek o původu zvěře a sejmutou plombu 1 měsíc ode dne převzetí.
10. Zakázané způsoby lovu.
(3 body)
Lov zvěře smí být prováděn jen způsobem odpovídajícím zásadám mysliveckým, zásadám ochrany přírody a zásadám ochrany zvířat proti týrání.
Mezi zakázané způsoby patří:
– chytat zvěř do ok, na lep, do želez, do jestřábích košů, tluček a nášlapných pastí a pomocí háčků, chytat ondatry do vrší,
– lovit zvěř způsobem, jímž se zbytečně trýzní, trávit zvěř jedem nebo ji usmrcovat plynem,
– lovit zvěř do sítí, pokud nejde o její odchyt za účelem zazvěřování nebo u zvěře pernaté o ornitologický výzkum,
– lovit zvěř pernatou na výrovkách, lovit zvěř s pomocí živých živočichů jako návnad,
– nahánět zvěř srnčí pomocí ohařů, ostatní zvěř spárkatou s pomocí psů v kohoutku vyšších než 55 cm.
– lovit sluku vyháněním pomocí psa a plašením s honci,
– lovit zvěř s pomocí elektrických zařízení schopných zabíjet nebo omráčit, zdrojů umělého osvětlení, zrcadel, zařízení pro osvětlení terče, reprodukční soustavy s hlasy zvěře, výbušnin, nebo munice,
– lovit zvěř s pomocí mechanismů pohybujících se po zemi, nad zemí nebo po vodě,
Lov zvěře smí být prováděn jen způsobem odpovídajícím zásadám mysliveckým, zásadám ochrany přírody a zásadám ochrany zvířat proti týrání.
Mezi zakázané způsoby patří:
– lovit sluku brkovou zbraní,
– lovit zvěř s pomocí zaměřovače,
– lovit zvěř z pozorovacích zařízení a na vodě,
– střílet zvěř kombinovanou loveckou zbraní,
– lovit zvěř dlouhou palnou zbraní kulovou, brokovou nebo, určenou k loveckým účelům.
Lov zvěře smí být prováděn jen způsobem odpovídajícím zásadám mysliveckým, zásadám ochrany přírody a zásadám ochrany zvířat proti týrání.
Mezi zakázané způsoby patří:
– lovit sluku brkovou zbraní,
– střílet zvěř srnčí jinou zbraní než kulovnicí s nábojem s energií ve 200 m vyšší než 1000 J (joulů) a ostatní zvěř spárkatou nižší než 2500 J,
– lovit sele a lončáka prasete divokého při nadháňce, naháňce nebo nátlačce brokovnicí s jednotnou střelou,
– lovit zvěř ve vzdálenosti do 100 m od krmelců a slanisk.
11. Pokyny pro užívání loveckých dravců:
(2 body)
Loveckým dravcem se rozumí dravec chovaný k sokolnickému využití; nemusí jít o druh zvěře uvedený v § 2 písm. c) zákona o myslivosti. Použití loveckých dravců v sokolnictví povoluje orgán státní správy myslivosti. Držení a chov loveckého dravce jsou možné jen po povolení výjimky ze základních podmínek zvláště chráněných živočichů podle předpisů o ochraně přírody a za podmínek v povolení uvedených. Držitel loveckého dravce musí mít složeny sokolnické zkoušky a být členem sokolnické organizace. Lovecké dravce v sokolnictví mohou používat pouze osoby, které mají lovecký lístek, složily sokolnické zkoušky a používají lovecké dravce v souladu s právním předpisem na úseku ochrany přírody a krajiny. K lovu zvěře může být použit pouze takový lovecký dravec, který svým způsobem lovu a velikostí odpovídá druhu a velikosti lovené zvěře. Lovecký dravec musí být uvázán vždy za obě končetiny a během létání na volno nesmí být řemínky spojeny. Lovecký dravec musí být označen.
Loveckým dravcem se rozumí dravec chovaný v domácnosti držitele. Použití loveckých dravců v sokolnictví povoluje uživatel honitby. Držitel loveckého dravce by měl mít složeny sokolnické zkoušky. Lovecké dravce v sokolnictví mohou používat pouze osoby, které složily myslivecké zkoušky. K lovu zvěře může být použit pouze takový lovecký dravec, který je vycvičen k lovu. Lovecký dravec musí být uvázán vždy za jednu končetinu. Lovecký dravec musí být označen za účelem identifikace. Loveckého dravce lze na místo lovu nebo výcviku dopravovat nesením na ruce, případně v prostoru pro přepravu osob v osobním autě.
Loveckým dravcem se rozumí dravec chovaný k sokolnickému využití; vždy musí jít o druh zvěře uvedený v § 2 písm. c) zákona o myslivosti. Držení a chov loveckého dravce jsou možné po udělení výjimky ze základních podmínek zákona o myslivosti. Držitel loveckého dravce musí mít složeny myslivecké zkoušky a být členem mysliveckého spolku. K lovu zvěře může být použit pouze takový lovecký dravec, který svým způsobem lovu a velikostí odpovídá požadavkům držitele. Lovecký dravec musí být uvázán, pouze pokud není svým držitelem stoprocentně ovládán. Loveckého dravce lze na místo lovu dopravovat v prostoru pro přepravu osob v osobním autě s úvazem na obou nohách. Přeprava loveckého dravce v dopravních prostředcích na delší vzdálenost se řídí rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti.
12. Co je honitba?
(2 body)
honitbou jsou honební pozemky, které okresní úřad uznal za honitbu, oboru nebo samostatnou bažantnici
honitbou jsou pozemky určené k chovu zvěře, trvale a dokonale oplocené tak, že chovaná zvěř srstnatá nemůže z nich volně vybíhati, vyjímajíc zvláštní náhodné případy
honitbou se rozumí soubor souvislých honebních pozemků jednoho nebo více vlastníků vymezený v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti, v němž lze provádět právo myslivosti podle zákona o myslivosti
13. Ve kterém zákonu je vymezeno jednání naplňující podstatu trestného činu pytláctví (kde je uvedena skutková podstata trestného činu pytláctví)?
(3 body)
v zákonu číslo 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
v zákonu číslo 40/2009 Sb., trestní zákoník
v zákonu číslo 449/2001 Sb., o myslivosti
14. Působnost krajských úřadů v myslivosti.
(2 body)
Kraj v přenesené působnosti rozhoduje ve věcech:
– souhlasu s chovem zvěře v zajetí,
– omezení obvyklého způsobu hospodaření v některých honitbách,
– vymezení oblastí pro chov zvěře,
– prohlášení dalších pozemků za nehonební,
– povolení použití dravců jako loveckých,
– uložení opatření k odstranění nedostatků zjištěných při provádění dozoru,
– poskytování finančních příspěvků.
– vede agendu týkající se oblastí pro chov zvěře,
– organizuje chovatelské přehlídky v oblastech pro chov zvěře,
– určuje termíny sčítání zvěře,
– zpracovává statistická hlášení o myslivosti,
– podílí se na vzdělávání v myslivosti a mysliveckém výzkumu,
– spolupracuje s občanskými sdruženími, které působí v myslivosti, a ostatní veřejností,
– provádí kontrolu dodržování podmínek poskytování finančních příspěvků.
Kraj v přenesené působnosti:
– vypracovává koncepce rozvoje myslivosti,
– účastní se na mezinárodní spolupráci, programech a projektech,
– dbá na zachování druhů zvěře,
– ustavuje ústřední hodnotitelskou komisi trofejí,
– pověřuje některou mysliveckou organizaci vedením evidence význačných trofejí,
– pověřuje právnické osoby prováděním zkoušek pro myslivecké hospodáře.
Kraj v přenesené působnosti:
– provádí opatření k zachování druhů zvěře,
– vydává povolení k dovozu, vývozu a vypouštění druhů zvěře,
– rozhoduje ve věcech myslivosti týkajících se organizací v oboru působnosti Ministerstva obrany,
– rozhoduje o uložení opatření k odstranění nedostatků zjištěných při provádění dozoru řídí výkon státní správy myslivosti,
– organizuje a řídí myslivecký výzkum a podílí se na vzdělávání v myslivosti.
15. Doba lovu divokých husí (husa běločelá, husa polní, husa velká):
(3 body)
husa běločelá, husa polní, husa velká od 16. srpna do 15. ledna. Společným lovem "na tahu" lze lovit husu běločelou, husu polní a husu velkou pouze 3 dny v týdnu, a to ve středu, v sobotu a v neděli.
husa běločelá od 16. srpna do 15. ledna, husa polní a husa velká od 16. srpna do 31. ledna
husa polní od 1. srpna do 1. ledna, husa běločelá a husa velká od 16. srpna do 15. Ledna. Společným lovem "na tahu" lze lovit husu běločelou, husu polní a husu velkou pouze 2 dny v týdnu, a to ve středu a v neděli.
16. Přestupky na úseku myslivosti jsou vymezeny (jednání které naplňuje skutkovou podstatu přestupku je uvedeno):
(3 body)
v zákonu číslo 449/2001 Sb., o myslivosti
v zákonu číslo 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
v zákonu číslo 40/2009 Sb., trestní zákoník
17. Co je bažantnice?
(2 body)
bažantnicí je druh honitby s podmínkami pro intenzivní chov zvěře s obvodem trvale a dokonale ohrazeným nebo jinak uzpůsobeným tak, že chovaná zvěř z obory nemůže volně vybíhat
bažantnicí je část honitby, v níž jsou vhodné podmínky pro intenzivní chov bažantů; vyhláška stanoví způsob posouzení těchto podmínek a postup, jakým bude vymezena část honitby jako bažantnice
bažantnicí jsou zemědělské pozemky, popřípadě lesní, jestliže všechny tyto pozemky jsou souvislé a vytvářejí dohromady výjimečně vhodné podmínky pro intenzivní chov bažantů. Jako bažantnice musí být uznané orgánem státní správy myslivosti
18. Dozor v myslivosti.
(1 bod)
Ministerstvo vnitra a Policie České republiky dozírají v rámci svých působností stanovených zvláštním právním předpisem, jak orgány státní správy myslivosti, fyzické a právnické osoby dodržují ustanovení zákona o myslivosti a předpisů vydaných k jeho provedení a dodržují rozhodnutí vydaná na jejich základě. Honební společenstva a obce v přenesené působnosti dozírají na dodržování zákona o myslivosti a předpisů vydaných k jeho provedení.
Myslivecká stráž a Policie České republiky dozírají v rámci svých působností stanovených zvláštním právním předpisem, jak státní orgány, fyzické a právnické osoby dodržují ustanovení zákona o myslivosti a předpisů vydaných k jeho provedení a dodržují rozhodnutí vydaná na jejich základě. Kraje a honební společenstva v přenesené působnosti dozírají na dodržování zákona o myslivosti a předpisů vydaných k jeho provedení.
Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí dozírají v rámci svých působností stanovených zvláštním právním předpisem, jak orgány státní správy myslivosti, fyzické a právnické osoby dodržují ustanovení zákona o myslivosti a předpisů vydaných k jeho provedení a dodržují rozhodnutí vydaná na jejich základě. Kraje a obce v přenesené působnosti dozírají na dodržování zákona o myslivosti a předpisů vydaných k jeho provedení. Soustavně dozírají, zda jsou dodržována jimi vydaná rozhodnutí, zda uživatelé honiteb myslivecky hospodaří v souladu se zákonem o myslivosti, provádějí ochranu myslivosti a dodržují zásady chovu zvěře.
19. Mezi povinnosti mysliveckého hospodáře patří:
(3 body)
Myslivecký hospodáře je při své činnosti povinen:
– zadržet osobu, kterou přistihne v honitbě při neoprávněném lovu nebo při jiné činnosti tímto zákonem zakázané, nebo osobu, kterou přistihne v honitbě se zakázanou loveckou výzbrojí anebo se střelnou zbraní,
– požadovat pomoc nebo součinnost orgánů policie, popřípadě obecní policie, pokud plní své povinnosti ,
– vést záznamy o hospodaření ve spolku a o ulovené zvěři, jejím prodeji a připravovat statistická hlášení pro orgány státní správy myslivosti,
– zabezpečit průkaz mysliveckého hospodáře proti zneužití, ztrátě a odcizení; případné takové skutečnosti neprodleně oznámit orgánu státní správy myslivosti, který mu průkaz vydal.
Myslivecký hospodáře je při své činnosti povinen:
– prokázat se průkazem mysliveckého hospodáře,
– zabezpečovat plnění povinností spojených s chovem a lovem zvěře,
– navrhovat uživateli honitby opatření k řádnému mysliveckému hospodaření v honitbě; odpovídá mu za toto hospodaření,
– vést záznamy o hospodaření v honitbě, zejména o ulovené zvěři, jejím prodeji a ostatních dispozicích s ní, a připravovat statistická hlášení pro orgány státní správy myslivosti,
– evidovat vydané povolenky k lovu, v honitbě používané lovecké psy (s rozdělením na psy započítané do minimálního předepsaného počtu pro honitbu a na psy ostatní), vést další předepsané evidence,
– nejpozději následující den po skončení honu zajistit provedení společné dohledávky s použitím loveckých psů,
– vyloučit z účasti na honu střelce, honce i další osoby, které jsou pod vlivem alkoholu nebo jiných toxických látek, osoby mladší 15 let a osoby, které hrubým způsobem porušily bezpečnostní pravidla; uvedené osoby jsou povinny místo honu opustit,
– pro
Myslivecký hospodáře je při své činnosti povinen:
– prokázat se průkazem mysliveckého hospodáře,
– vést záznamy o hospodaření ve spolku, o ulovené zvěři, jejím prodeji a ostatních dispozicích s ní, a připravovat statistická hlášení pro orgány státní správy myslivosti,
– zabezpečit průkaz mysliveckého hospodáře proti zneužití, ztrátě a odcizení; případné takové skutečnosti neprodleně oznámit orgánu státní správy myslivosti, který mu průkaz vydal,
– vést záznamy o krmivové základně, zejména o dužnatém krmivu,
– zadržet osobu, kterou přistihne v honitbě při neoprávněném lovu nebo při jiné činnosti zákonem zakázané,
– usmrcovat mývala severního, psíka mývalovitého, norka amerického nebo nutrii říční a další vyhláškou stanovené zavlečené druhy živočichů v přírodě nežádoucí.
20. Doba lovu srnce obecného, srny a srnčete:
(3 body)
srnec od 16. května do 30. září, srna a srnče od 1. září do 31. prosince. Celoročně lze v oboře lovit druhy zvěře, pro které byla obora zřízena a byly pro ně v daném roce určeny minimální a normované stavy. Od 1. ledna 2020 do 31. ledna 2025 je doba lovu stanovena odchylně, loví se - srnec od 1. května do 30. září s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1, srna od 1. srpna do 31. prosince (§ 2 odst. 1 - v oboře lze lovit celoročně druhy zvěře, pro které byla obora zřízena a byly pro ně v daném roce určeny minimální a normované stavy), zvěř do dvou let věku od 1. ledna do 31. prosince.
srnec od 15. května do 30. září, srna a srnče od 1. září do 31. prosince.
srnec od 16. května do 30. září, srna od 1. září do 31. prosince a srnče od 1. srpna do 31. března. Celoročně lze v oboře lovit druhy zvěře, pro které byla obora zřízena a byly pro ně v daném roce určeny minimální a normované stavy.
Vyhodnotit test
Ukončit
Dokončit
Strana
2
/ 2
OK
ANO
NE
Čekejte
Uloženo
0%