Probíhá test

oborou je druh honitby s podmínkami pro intenzivní chov zvěře s obvodem trvale a dokonale ohrazeným nebo jinak uzpůsobeným tak, že chovaná zvěř z obory nemůže volně vybíhat

oborou je část honitby, v níž jsou vhodné podmínky pro intenzivní chov bažantů; vyhláška stanoví způsob posouzení těchto podmínek a postup, jakým bude vymezena část honitby jako bažantnice

oborou jsou pozemky určené k chovu zvěře, trvale a dokonale oplocené tak, že chovaná zvěř srstnatá nemůže z nich volně vybíhati, vyjímajíc zvláštní náhodné případy. Pokud jde o podmínku trvalého a dokonalého oplocení, může obecní úřad, je-li nedostatek oplocení nahrazen jinou přirozenou překážkou, povoliti výjimky

ochranou přírody a krajiny se podle zákona o ochraně přírody a krajiny rozumí dodržování ekologie, krajinné ekologie, ekologie a biologie planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů, zejména druhů a typů stanovišť, jež jsou předmětem ochrany stanovené předpisy

ochranou přírody a krajiny se podle zákona o ochraně přírody a krajiny rozumí vymezená péče fyzických i právnických osob o volně žijící živočichy, planě rostoucí rostliny, o nerosty, horniny, paleontologické nálezy a geologické celky, péče o krajinné celky, jakož i péče o vzhled a přístupnost krajiny

ochranou přírody a krajiny se podle zákona o ochraně přírody a krajiny rozumí znalost problematiky vlivu činností člověka na stanoviště a existenční podmínky planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a na typy přírodních stanovišť, zejména těch, jež jsou předmětem ochrany stanovené předpisy

výr velký

puštík obecný, kalous pustovka

sova pálená

Kraj v přenesené působnosti rozhoduje ve věcech:
– souhlasu s chovem zvěře v zajetí,
– omezení obvyklého způsobu hospodaření v některých honitbách,
– vymezení oblastí pro chov zvěře,
– prohlášení dalších pozemků za nehonební,
– povolení použití dravců jako loveckých,
– uložení opatření k odstranění nedostatků zjištěných při provádění dozoru,
– poskytování finančních příspěvků.
– vede agendu týkající se oblastí pro chov zvěře,
– organizuje chovatelské přehlídky v oblastech pro chov zvěře,
– určuje termíny sčítání zvěře,
– zpracovává statistická hlášení o myslivosti,
– podílí se na vzdělávání v myslivosti a mysliveckém výzkumu,
– spolupracuje s občanskými sdruženími, které působí v myslivosti, a ostatní veřejností,
– provádí kontrolu dodržování podmínek poskytování finančních příspěvků.

Kraj v přenesené působnosti:
– vypracovává koncepce rozvoje myslivosti,
– účastní se na mezinárodní spolupráci, programech a projektech,
– dbá na zachování druhů zvěře,
– ustavuje ústřední hodnotitelskou komisi trofejí,
– pověřuje některou mysliveckou organizaci vedením evidence význačných trofejí,
– pověřuje právnické osoby prováděním zkoušek pro myslivecké hospodáře.

Kraj v přenesené působnosti:
– provádí opatření k zachování druhů zvěře,
– vydává povolení k dovozu, vývozu a vypouštění druhů zvěře,
– rozhoduje ve věcech myslivosti týkajících se organizací v oboru působnosti Ministerstva obrany,
– rozhoduje o uložení opatření k odstranění nedostatků zjištěných při provádění dozoru řídí výkon státní správy myslivosti,
– organizuje a řídí myslivecký výzkum a podílí se na vzdělávání v myslivosti.

od 1. listopadu do 31. prosince. Celoročně lze lovit zajíce polního v oplocených vinicích. Oplocením se pro účely této vyhlášky rozumí takové oplocení, které celoročně zabraňuje uvedeným druhům zvěře volně vnikat na tyto plochy. Doba lovu odchytem je od 1. ledna do 31. ledna. Doba lovu s využitím loveckého dravce je od 1. září do 31. prosince. Na stejném honebním pozemku lze lovit zajíce polního pouze jedenkrát v roce. Omezení se nevztahuje na lov zajíce polního loveckými dravci.

od 1. října do 31. prosince, celoročně lze lovit zajíce polního a králíka divokého v oplocených vinicích. Na stejném honebním pozemku lze lovit zajíce polního pouze jedenkrát v roce. Omezení se nevztahuje na lov zajíce polního loveckými dravci.

od 15. listopadu do 31. prosince

v zákonu číslo 449/2001 Sb., o myslivosti

v zákonu číslo 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich

v zákonu číslo 40/2009 Sb., trestní zákoník

Uživatel honitby je povinen zajistit sledování a dohledání zvěře postřelené nebo jiným způsobem poraněné, která přeběhne nebo přeletí do cizí honitby nebo na nehonební pozemky; při této činnosti je oprávněn použít loveckého psa. Osoby provádějící dohledávku zvěře jsou oprávněny v nezbytně nutné míře vstupovat s loveckou zbraní a loveckým psem na pozemky cizí honitby a na neoplocené nehonební pozemky, a to po předchozím vyrozumění uživatele cizí honitby nebo vlastníka, popřípadě nájemce nehonebních pozemků, který se může dohledávky zvěře zúčastnit a který má povinnost provedení dohledávky umožnit. Dohledávku na oploceném nehonebním pozemku je možno provést jen po souhlasu jeho vlastníka, popřípadě nájemce. Dohledaná zvěř patří uživateli honitby, z níž přeběhla nebo přeletěla. Zvěř mrtvá, která byla jinak nalezena na nehonebních pozemcích, náleží uživateli nejbližší honitby, který je povinen postupovat podle veterinárních předpisů.

Uživatel honitby je povinen zajistit sledování a dohledání zvěře postřelené nebo jiným způsobem poraněné, která přeběhne nebo přeletí do cizí honitby nebo na nehonební pozemky; při této činnosti je oprávněn použít loveckého psa. Osoby provádějící dohledávku zvěře jsou oprávněny v nezbytně nutné míře vstupovat s loveckou zbraní a loveckým psem na pozemky cizí honitby a na neoplocené nehonební pozemky, Dohledávku na oploceném nehonebním pozemku je možno provést i bez souhlasu jeho vlastníka, popřípadě nájemce. Dohledaná zvěř patří majiteli nebo nájemci pozemku, kde byla zvěř dohledána. Zvěř mrtvá, která byla jinak nalezena na nehonebních pozemcích, náleží uživateli honitby, který se o ní první přihlásí.

Držitel honitby je povinen zajistit sledování a dohledání zvěře postřelené nebo jiným způsobem poraněné, která přeběhne nebo přeletí do cizí honitby nebo na nehonební pozemky; při této činnosti není oprávněn použít loveckého psa. Osoby provádějící dohledávku zvěře jsou oprávněny vstupovat bez lovecké zbraně pouze s loveckým psem na pozemky cizí honitby a na neoplocené nehonební pozemky, a to i bez vyrozumění uživatele cizí honitby nebo vlastníka, popřípadě nájemce nehonebních pozemků, který má povinnost provedení dohledávky umožnit, pokud se o ní dozví. Dohledávku na oploceném nehonebním pozemku je možno provést jen po souhlasu jeho vlastníka, popřípadě nájemce. Dohledaná zvěř patří uživateli honitby, z níž přeběhla nebo přeletěla. Zvěř mrtvá, která byla jinak nalezena na nehonebních pozemcích, náleží uživateli nejbližší honitby, který je povinen postupovat podle veterinárních předpisů.

Honitba je tvořena nesouvislými honebními pozemky. Při tvorbě honiteb se přihlíží k hranicím katastrálních území, územních obvodů obcí nebo krajů. Hranice honiteb se nemusí krýt s hranicemi přírodními v terénu zřetelnými (například vodoteče, cesty, silnice). Honební pozemky tvořící honitbu nemusí spolu souviset. Při tvorbě honiteb se musí přihlížet k jejich tvaru. Nelze vytvořit ani uznat honitbu, která má tvar úzkého pozemkového pruhu v nejširším místě širokém jen 50 m, i když by dosahovala stanovené minimální výměry. Toto ustanovení se týká i okrajových částí honitby (výběžků). Minimální výměra honitby se stanoví pro oboru 50 ha, pro ostatní honitby 500 ha.

Honitba je tvořena souvislými honebními pozemky. Orgán státní správy myslivosti z důvodů bezpečnostních nebo vojenských nebo zájmu vlastníka prohlásí za nehonební pozemky i jiné pozemky než pozemky uvedené v § 2 písm. e), a to buď z vlastního podnětu nebo na návrh vlastníka. Při tvorbě honiteb se nepřihlíží k hranicím katastrálních území, územních obvodů obcí nebo krajů. Hranice honiteb se mají, pokud je to možné, krýt s hranicemi přírodními v terénu zřetelnými (například vodoteče, cesty, silnice). Honební pozemky tvořící honitbu musí spolu souviset. I pozemky jinak vyhovující pojmu souvislosti však nelze začlenit do jedné honitby, pokud tvoří překážku pohybu zvěře nebo jsou pro ni nebezpečím, například dálnice, silnice dálničního typu, přehrady a letiště se zpevněnou plochou. Při tvorbě honiteb se musí přihlížet k jejich tvaru. Nelze vytvořit ani uznat honitbu, která má tvar úzkého pozemkového pruhu v nejširším místě širokém jen 500 m, i když by dosahovala stanovené minimální výměry. Toto ustanovení se netýk

Honitba je tvořena souvislými pozemky. Při tvorbě honiteb se přihlíží k hranicím katastrálních území, územních obvodů obcí nebo krajů. Hranice honiteb se musí krýt s hranicemi přírodními v terénu zřetelnými (například vodoteče, cesty, silnice). Honební pozemky tvořící honitbu nemusí spolu souviset. Do honitby budou začleněny i souvislé pozemky, mezi kterými je překážka v pohybu zvěře nebo jsou pro ni nebezpečím, například dálnice, silnice dálničního typu, přehrady a letiště se zpevněnou plochou. Při tvorbě honiteb se musí přihlížet k jejich tvaru. Nelze vytvořit ani uznat honitbu, která má tvar úzkého pozemkového pruhu v nejširším místě širokém jen 250 m, i když by dosahovala stanovené minimální výměry. Toto ustanovení se týká i okrajových částí honitby (výběžků). Minimální výměra honitby se stanoví pro oboru 150 ha, pro ostatní honitby 500 ha.

druhy loveckých lístků jsou: lovecký lístek pro české občany, lovecký lístek pro žáky a posluchače odborných škol, na kterých je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem a lovecký lístek pro cizince.

druhy loveckých lístků jsou: lovecký lístek pro československé občany, lovecký lístek pro žáky a posluchače lesnických ško, a lovecký lístek pro cizince.

druhy loveckých lístků jsou: lovecký lístek pro české občany, lovecký lístek pro žáky a posluchače odborných škol a lovecký lístek pro cizince žijící v České republice.

Zbraně a střelivo se pro účely zákona o zbraních rozdělují na:
– zakázané zbraně, zakázané střelivo nebo zakázané doplňky zbraní - kategorie A (dále jen "zbraně kategorie A"),
– zbraně podléhající povolení - kategorie B (dále jen "zbraně kategorie B"),
– zbraně podléhající ohlášení - kategorie C (dále jen "zbraně kategorie C") a
– ostatní zbraně - kategorie D (dále jen "zbraně kategorie D"),
– střelivo do zbraní kategorií A až D, které není zakázané (dále jen "střelivo").
Zbraněmi zařazenými do kategorií A až D se rozumí též hlavní části zbraní, kterých jsou nebo mají být jejich součástí.

Zbraně a střelivo se pro účely zákona o zbraních rozdělují na:
– střelné zbraně, kategorie A,
– palné zbraně, kategorie B,
– plynové zbraně, kategorie C,
– paintbalové zbraně na principu plynové zbraně, kategorie D,
– mechanické zbraně, kategorie F
– signální zbraně.

Zbraně a střelivo se pro účely zákona o zbraních rozdělují na:
– zbraně podléhající registraci, kategorie A,
– hlavní části zbraně, které nejsou vyjmuty z registračního režimu podle zákona o zbraních, kategorie B,
– zbraně určené k ochraně zdraví, života a majetku,
– vojenské zbraně určené k používání v armádách a veřejných ozbrojených sborech k vojenským nebo bezpečnostním účelům, kategorie C,
– lovecké zbraně, určené k loveckým účelům, kategorie D,
– sportovní zbraně určené ke sportovním účelům, kategorie F,
– historické zbraně vyrobené nejpozději v roce 1890.

výr velký, moták pochop, kormorán velký

holub hřivnáč, holub doupňák, perlička obecná

čírka modrá, lyska černá, polák velký

Držitel honitby a v případě jejího pronájmu nájemce honitby (dále jen "uživatel honitby") je povinen zajišťovat v honitbě chov zvěře v rozmezí mezi minimálním a normovaným stavem zvěře, které jsou určeny v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o uznání honitby. Minimálním stavem zvěře je stav, při kterém není druh ohrožen na existenci a jeho populační hustota zabezpečuje biologickou reprodukci druhu. Normovaným stavem je nejvýše přípustný jarní stav, který odpovídá kvalitě životního prostředí zvěře a úživnosti honitby; uvádí v rámci jakostní třídy honitby i požadovaný poměr pohlaví a věkovou skladbu zvěře a koeficient očekávané produkce.

Uživatel honitby je povinen zajišťovat v honitbě chov zvěře v minimálním stavu zvěře, které jsou určeny v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o uznání honitby. Minimálním stavem zvěře je stav, při kterém není druh ohrožen na existenci a jeho populační hustota zabezpečuje biologickou reprodukci druhu.

Lovci v honitbě jsou povinni zajišťovat v honitbě chov zvěře v rozmezí mezi minimálním a normovaným stavem zvěře, které jsou určeny v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o uznání honitby. Minimálním stavem zvěře je stav, při kterém není druh ohrožen na existenci a jeho populační hustota zabezpečuje biologickou reprodukci druhu. Normovaným stavem je nejvýše přípustný jarní stav, který odpovídá kvalitě životního prostředí zvěře a úživnosti honitby; uvádí v rámci jakostní třídy honitby i požadovaný poměr pohlaví a věkovou skladbu zvěře a koeficient očekávané produkce.

vyhláška č. 418/2012 Sb., o ochraně zvířat při usmrcování

zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů

vyhláška č. 4/2009 Sb., o ochraně zvířat při přepravě

kamzík horský - kamzík, kamzice od 1. října do 30. listopadu, a kamzíče od 1. srpna do 31. března,

kamzík horský - kamzík, kamzice a kamzíče od 1. srpna do 30. listopadu

kamzík horský - kamzík, kamzice a kamzíče od 1. října do 30. listopadu. Od 1. ledna 2020 do 31. ledna 2025 je doba lovu stanovena odchylně, loví se kamzík, kamzice a kamzíče od 1. října do 31. prosince.

držitelem honitby je osoba, které byla rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti honitba uznána

držitelem honitby je myslivecký spolek, kterému byla rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti honitba pronajata

držitelem honitby je osoba které byla rozhodnutím valné hromady honebního společenstva pronajata

Loveckým dravcem se rozumí dravec chovaný k sokolnickému využití; nemusí jít o druh zvěře uvedený v § 2 písm. c) zákona o myslivosti. Použití loveckých dravců v sokolnictví povoluje orgán státní správy myslivosti. Držení a chov loveckého dravce jsou možné jen po povolení výjimky ze základních podmínek zvláště chráněných živočichů podle předpisů o ochraně přírody a za podmínek v povolení uvedených. Držitel loveckého dravce musí mít složeny sokolnické zkoušky a být členem sokolnické organizace. Lovecké dravce v sokolnictví mohou používat pouze osoby, které mají lovecký lístek, složily sokolnické zkoušky a používají lovecké dravce v souladu s právním předpisem na úseku ochrany přírody a krajiny. K lovu zvěře může být použit pouze takový lovecký dravec, který svým způsobem lovu a velikostí odpovídá druhu a velikosti lovené zvěře. Lovecký dravec musí být uvázán vždy za obě končetiny a během létání na volno nesmí být řemínky spojeny. Lovecký dravec musí být označen za účelem identifikace čitelnou jmenovkou chovate

Loveckým dravcem se rozumí dravec chovaný v domácnosti držitele. Použití loveckých dravců v sokolnictví povoluje uživatel honitby. Držitel loveckého dravce by měl mít složeny sokolnické zkoušky. Lovecké dravce v sokolnictví mohou používat pouze osoby, které složily myslivecké zkoušky. K lovu zvěře může být použit pouze takový lovecký dravec, který je vycvičen k lovu. Lovecký dravec musí být uvázán vždy za jednu končetinu. Lovecký dravec musí být označen za účelem identifikace. Loveckého dravce lze na místo lovu nebo výcviku dopravovat nesením na ruce, případně v prostoru pro přepravu osob v osobním autě.

Loveckým dravcem se rozumí dravec chovaný k sokolnickému využití; vždy musí jít o druh zvěře uvedený v § 2 písm. c) zákona o myslivosti. Držení a chov loveckého dravce jsou možné po udělení výjimky ze základních podmínek zákona o myslivosti. Držitel loveckého dravce musí mít složeny myslivecké zkoušky a být členem mysliveckého spolku. K lovu zvěře může být použit pouze takový lovecký dravec, který svým způsobem lovu a velikostí odpovídá požadavkům držitele. Lovecký dravec musí být uvázán, pouze pokud není svým držitelem stoprocentně ovládán. Loveckého dravce lze na místo lovu dopravovat v prostoru pro přepravu osob v osobním autě s úvazem na obou nohách. Přeprava loveckého dravce v dopravních prostředcích na delší vzdálenost se řídí rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti.

od 1. listopadu do 31. prosince

od 16. listopadu do 31. prosince

od 16. října do 31. prosince

Povinnosti uživatele honitby:
– uživatel honitby může honitbu využívat sám nebo ji může pronajmout.
– uživatel honitby je povinen do 15 dnů ode dne uzavření smlouvy zaslat jedno její vyhotovení orgánu státní správy myslivosti.
– uživatel honitby je povinen oznámit písemně orgánu státní správy myslivosti zánik smlouvy o nájmu honitby v případech uvedených v zákonu o myslivosti a to do 15 dnů ode dne, kdy k takové skutečnosti došlo.

Povinnosti uživatele honitby:
– v polních honitbách pečovat o zakládání remízků a jiných vhodných úkrytů pro zvěř a uživatelé lesních honiteb o zakládání políček pro zvěř na pozemcích, na kterých jim to vlastník, popřípadě uživatel honebních pozemků na jejich žádost písemně povolí,
– po oznámení vlastníků, popřípadě nájemců honebních pozemků provádění zemědělských prací v noční době, kosení pícnin a použití chemických přípravků na ochranu rostlin, potřebná opatření k záchraně zvěře.
– provádět v době nouze dostupná a přiměřená opatření k záchraně zvěře, zejména ve spojitosti se záplavami, povodněmi, lesními požáry a extrémně vysokou sněhovou pokrývkou.
– provozovat krmelce, zásypy, slaniska a napajedla a v době nouze zvěř řádně přikrmovat.
– zajišťovat v honitbě chov zvěře v rozmezí mezi minimálním a normovaným stavem zvěře, které jsou určeny v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o uznání honitby.

Povinnosti uživatele honitby:
– v polních honitbách pečovat o zakládání remízků a jiných vhodných úkrytů pro zvěř a uživatelé lesních honiteb o zakládání políček pro zvěř na pozemcích, na kterých jim to vlastník, popřípadě uživatel honebních pozemků na jejich žádost písemně povolí,
– po oznámení vlastníků, popřípadě nájemců honebních pozemků provádění zemědělských prací v noční době, kosení pícnin a použití chemických přípravků na ochranu rostlin, činit potřebná opatření k záchraně zvěře.
– provádět v hospodářském roce dostupná a přiměřená opatření k záchraně zvěře, zejména ve spojitosti se záplavami, povodněmi, lesními požáry a extrémně vysokou sněhovou pokrývkou.

daněk skvrnitý - daněk a daněla od 16. srpna do 31. prosince a daňče od 16. srpna do 31. března. S výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1 zákona o myslivosti, kde je stanoveno, že celoročně lze v oboře lovit druhy zvěře, pro které byla obora zřízena a byly pro ně v daném roce určeny minimální a normované stavy. Od 1. ledna 2020 do 31. ledna 2025 je doba lovu stanovena odchylně, loví se - daněk od 1. července do 31. ledna a daněla od 1. srpna do 31. ledna (§ 2 odst. 1 - v oboře lze lovit celoročně druhy zvěře, pro které byla obora zřízena a byly pro ně v daném roce určeny minimální a normované stavy), zvěř do dvou let věku od 1. ledna do 31. prosince.

daněk skvrnitý - daněk a daněla a daňče od 16. srpna do 31. prosince S výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1, kde je stanoveno, že celoročně lze v oboře lovit druhy zvěře, pro které byla obora zřízena a byly pro ně v daném roce určeny minimální a normované stavy.

daněk skvrnitý - daněk od 16. srpna do 31. prosince a daněla a daňče od 16. srpna do 31. března. S výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1 zákona o myslivosti, kde je stanoveno, že celoročně lze v oboře lovit druhy zvěře, pro které byla obora zřízena a byly pro ně v daném roce určeny minimální a normované stavy.

nehonebními pozemky - pozemky uvnitř hranice současně zastavěného území obce, jako náměstí, návsi, tržiště, ulice, nádvoří, cesty, hřiště a parky, pokud nejde o zemědělské nebo lesní pozemky mimo toto území, dále pozemky zastavěné, sady, zahrady a školky řádně ohrazené, oplocené pozemky sloužící k farmovému chovu zvěře, obvod dráhy, dálnice, silnice, letiště se zpevněnými plochami, hřbitovy a dále pozemky, které byly za nehonební prohlášeny rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti,

nehonebními pozemky jsou - zemědělské nebo lesní pozemky mimo zastavěné území, dále sady, zahrady a školky i když nejsou řádně ohrazené, letiště s nezpevněnými plochami, pozemky sloužící k  chovu zvěře v oborách,

nehonebními pozemky jsou – pozemky, které byly za nehonební prohlášeny rozhodnutím valné hromady honebního společenstva, sady, zahrady a školky, které majitel za nehonební prohlásil, náměstí, návsi a ulice v intravilánu obce.