Probíhá test
Skupina II - Právo, řízení, plány
Strana
2
/2
Načítám obsah
Test
1. Povinnosti myslivecké stáže.
(3 body)
Myslivecká stráž je při své činnosti povinna:
– usmrcovat v honitbě toulavé psy, kteří mimo vliv svého vedoucího ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení pronásledují zvěř,
– zadržet osobu, kterou přistihne v honitbě při neoprávněném lovu nebo při jiné činnosti tímto zákonem zakázané, nebo osobu, kterou přistihne v honitbě se zakázanou loveckou výzbrojí anebo se střelnou zbraní,
– požadovat od osob, které jsou v honitbě se střelnou zbraní nebo s jinou loveckou výzbrojí, předložení zbrojního průkazu, průkazu zbraně, loveckého lístku, povolenky k lovu a potvrzení o povinném pojištění, popřípadě jiného průkazu, jímž lze prokázat jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého nebo přechodného pobytu.
Myslivecká stráž je při své činnosti povinna:
– prokázat se průkazem myslivecké stráže a nosit služební odznak,
– dohlížet na dodržování povinností spojených s ochranou myslivosti,
– oznamovat neodkladně zjištěné závady, nedostatky a škody podle jejich povahy uživateli honitby nebo orgánu, který ji ustanovil, popřípadě v neodkladných případech též orgánům policie nebo příslušným orgánům státní správy,
– zabezpečit průkaz myslivecké stráže a služební odznak proti zneužití, ztrátě a odcizení; případné takové skutečnosti je povinna neprodleně oznámit orgánu, který jí průkaz a odznak vydal.
Myslivecká stráž je při své činnosti povinna:
– prokázat se průkazem myslivecké stráže a nosit služební odznak,
– zadržet osobu, kterou přistihne v honitbě při neoprávněném lovu nebo při jiné činnosti tímto zákonem zakázané, nebo osobu, kterou přistihne v honitbě se zakázanou loveckou výzbrojí anebo se střelnou zbraní,
– požadovat pomoc nebo součinnost orgánů policie, popřípadě obecní policie, pokud nemůže splnění svých povinností zajistit vlastními silami a prostředky.
2. Přestupky na úseku myslivosti jsou vymezeny (jednání které naplňuje skutkovou podstatu přestupku je uvedeno):
(3 body)
v zákonu číslo 449/2001 Sb., o myslivosti
v zákonu číslo 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
v zákonu číslo 40/2009 Sb., trestní zákoník
3. Které druhy savců (srstnaté zvěře) lze lovit jen tehdy, byla-li k jejich lovu povolena výjimka?
(3 body)
bobr evropský, kočka divoká, los evropský, medvěd hnědý, rys ostrovid, vlk euroasijský, vydra říční
tchoř tmavý, tchoř stepní
kuna lesní, kuna skalní
4. Předpoklady pro zastávání funkce mysliveckého hospodáře.
(3 body)
Předpokladem je, že navržená osoba:
– má způsobilost k právním úkonům,
– je starší 21 let,
– je bezúhonná; k uloženým pokutám za přestupky na úseku myslivosti a k pokutám za přestupky uložené podle tohoto zákona se nepřihlíží, pokud od právní moci rozhodnutí o jejich uložení uplynuly 2 roky,
– má bydliště na území České republiky,
– má platný lovecký lístek,
– má platný zbrojní průkaz skupiny C,
– je pojištěna, a
– složila zkoušku z myslivosti na vysoké škole, na které je myslivost vyučovacím předmětem, nebo úspěšně ukončila studia na střední odborné škole nebo vyšší odborné škole, na které je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem, nebo složila vyšší odbornou mysliveckou zkoušku anebo složila zkoušku pro myslivecké hospodáře; potvrzení o složení zkoušky vystavené jejím pořadatelem je veřejnou listinou.
Předpokladem je, že navržená osoba:
– má způsobilost k právním úkonům,
– je starší 28 let,
– je bezúhonná;
– má bydliště na území České republiky,
– má platný lovecký lístek,
– má platný zbrojní průkaz skupiny D,
– je pojištěna, a
– složila zkoušku z myslivosti.
Předpokladem je, že navržená osoba:
– je starší 23 let,
– je bezúhonná; k uloženým pokutám za přestupky na úseku myslivosti a k pokutám za přestupky uložené podle tohoto zákona se nepřihlíží, pokud od právní moci rozhodnutí o jejich uložení uplynuly 2 roky,
– má lovecký lístek,
– má zbrojní průkaz skupiny B,
– složila zkoušku z myslivosti na vysoké škole, na které je myslivost vyučovacím předmětem, nebo úspěšně ukončila studia na střední odborné škole nebo vyšší odborné škole, na které je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem, nebo složila vyšší odbornou mysliveckou zkoušku anebo složila zkoušku pro myslivecké hospodáře; potvrzení o složení zkoušky vystavené jejím pořadatelem je veřejnou listinou.
5. Doba lovu srnce obecného, srny a srnčete:
(3 body)
srnec od 16. května do 30. září, srna a srnče od 1. září do 31. prosince. Celoročně lze v oboře lovit druhy zvěře, pro které byla obora zřízena a byly pro ně v daném roce určeny minimální a normované stavy. Od 1. ledna 2020 do 31. ledna 2025 je doba lovu stanovena odchylně, loví se - srnec od 1. května do 30. září s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1, srna od 1. srpna do 31. prosince (§ 2 odst. 1 - v oboře lze lovit celoročně druhy zvěře, pro které byla obora zřízena a byly pro ně v daném roce určeny minimální a normované stavy), zvěř do dvou let věku od 1. ledna do 31. prosince.
srnec od 15. května do 30. září, srna a srnče od 1. září do 31. prosince.
srnec od 16. května do 30. září, srna od 1. září do 31. prosince a srnče od 1. srpna do 31. března. Celoročně lze v oboře lovit druhy zvěře, pro které byla obora zřízena a byly pro ně v daném roce určeny minimální a normované stavy.
6. Mezi povinnosti uživatele honitby patří
(3 body)
Povinnosti uživatele honitby:
– uživatel honitby může honitbu využívat sám nebo ji může pronajmout.
– uživatel honitby je povinen do 15 dnů ode dne uzavření smlouvy zaslat jedno její vyhotovení orgánu státní správy myslivosti.
– uživatel honitby je povinen oznámit písemně orgánu státní správy myslivosti zánik smlouvy o nájmu honitby v případech uvedených v zákonu o myslivosti a to do 15 dnů ode dne, kdy k takové skutečnosti došlo.
Povinnosti uživatele honitby:
– v polních honitbách pečovat o zakládání remízků a jiných vhodných úkrytů pro zvěř a uživatelé lesních honiteb o zakládání políček pro zvěř na pozemcích, na kterých jim to vlastník, popřípadě uživatel honebních pozemků na jejich žádost písemně povolí,
– po oznámení vlastníků, popřípadě nájemců honebních pozemků provádění zemědělských prací v noční době, kosení pícnin a použití chemických přípravků na ochranu rostlin, potřebná opatření k záchraně zvěře.
– provádět v době nouze dostupná a přiměřená opatření k záchraně zvěře, zejména ve spojitosti se záplavami, povodněmi, lesními požáry a extrémně vysokou sněhovou pokrývkou.
– provozovat krmelce, zásypy, slaniska a napajedla a v době nouze zvěř řádně přikrmovat.
– zajišťovat v honitbě chov zvěře v rozmezí mezi minimálním a normovaným stavem zvěře, které jsou určeny v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o uznání honitby.
Povinnosti uživatele honitby:
– v polních honitbách pečovat o zakládání remízků a jiných vhodných úkrytů pro zvěř a uživatelé lesních honiteb o zakládání políček pro zvěř na pozemcích, na kterých jim to vlastník, popřípadě uživatel honebních pozemků na jejich žádost písemně povolí,
– po oznámení vlastníků, popřípadě nájemců honebních pozemků provádění zemědělských prací v noční době, kosení pícnin a použití chemických přípravků na ochranu rostlin, činit potřebná opatření k záchraně zvěře.
– provádět v hospodářském roce dostupná a přiměřená opatření k záchraně zvěře, zejména ve spojitosti se záplavami, povodněmi, lesními požáry a extrémně vysokou sněhovou pokrývkou.
7. Doba lovu prasete divokého: kňoura, bachyně, lončáka, selete:
(3 body)
kňour a bachyně od 1. srpna do 31. prosince, sele a lončák od 1. ledna do 31. prosince
od 1. ledna do 31. prosince
bachyně od 1. srpna do 31. prosince, kňour, sele a lončák od 1. ledna do 31. prosince
8. Podmínky vypouštění zvěře do honiteb.
(2 body)
V zájmu zachování druhů zvěře se zakazuje:
– vypouštět do honiteb jedince druhů zvěře, které jsou drženy ve farmových chovech, nebo jejich mláďata,
– vypouštět do honiteb zvěř a zvířata získaná křížením mezi druhy zvěře a mezi druhy hospodářských zvířat,
– vypouštět do honiteb zvěř, která byla chována v zajetí; výjimku z tohoto zákazu může povolit orgán státní ochrany přírody,
– zavádět v honitbě další druhy zvěře bez předchozího souhlasu orgánu státní správy myslivosti po vyjádření orgánu státní ochrany přírody.
– vypouštět zvěř do honitby může jen držitel honitby; jiná osoba jen s jeho souhlasem. Vypouštět zvěř lze jenom se souhlasem orgánů státní správy myslivosti, lesů a ochrany přírody pro danou honitbu, nejedná-li se o vypouštění zvěře po udělení výjimky nebo po vydání povolení nebo po povolení vydaném při dovozu zvěře anebo ze zavedených intenzivních chovů zvěře.
V zájmu zachování druhů zvěře se povoluje:
– vypouštět do honiteb jedince druhů zvěře, které jsou drženy ve farmových chovech, nebo jejich mláďata,
– vypouštět do honiteb zvěř a zvířata získaná křížením mezi druhy zvěře a mezi druhy hospodářských zvířat,
– vypouštět do honiteb zvěř, která byla chována v zajetí,
– zavádět v honitbě další druhy zvěře bez předchozího souhlasu orgánu státní správy myslivosti,
V zájmu zachování druhů zvěře se zakazuje:
– bez povolení orgánu státní správy myslivosti vypouštět do honiteb jedince druhů zvěře, které jsou drženy ve farmových chovech,
– bez povolení orgánu státní správy myslivosti nebo honebního společenstva vypouštět do honitby zvěř, která byla chována v zajetí,
– bez povolení orgánu státní správy myslivosti nebo honebního společenstva vypouštět do honitby zvěř získanou křížením zvířat a zvěře.
9. Doba lovu bažanta obecného, kohouta a slepice:
(3 body)
kohout od 1. října do 31. prosince, s výjimkou části honitby, která je bažantnicí, v níž lze lovit bažanta obecného - kohouta i slepici od 16. října do 1. února.
kohout i slepice od 16. října do 31. prosince, s výjimkou části honitby, která je bažantnicí, v níž lze lovit bažanta obecného - kohouta od 16. října do 31. ledna a slepici od 1. října do 31. prosince. Doba lovu bažanta obecného odchytem je od 1. ledna do 31. března.
kohout od 16. října do 31. prosince, s výjimkou části honitby, která je bažantnicí, v níž lze lovit bažanta obecného - kohouta i slepici od 16. října do 31. ledna. Doba lovu bažanta obecného odchytem je od 1. ledna do 31. března, s výjimkou části honitby, která je bažantnicí, nebo samostatné bažantnice, v níž lze lovit odchytem bažanta obecného - kohouta i slepici od 1. února do 31. března. Doba lovu s využitím loveckého dravce je pro bažanta obecného od 1. září do 31. prosince s výjimkou části honitby, která je bažantnicí, nebo samostatné bažantnice, v níž lze lovit bažanta obecného s využitím loveckého dravce od 1. září do 31. ledna. Na stejném honebním pozemku lze lovit bažanta obecného pouze dvakrát v roce. Omezení se nevztahuje na lov bažanta obecného loveckými dravci a na lov bažanta obecného v bažantnicích.
10. Doba lovu vrány obecné:
(3 body)
celoročně
od 1. července do konce února
od 1. července do konce března
11. Náhrada škod působených zvěří.
(2 body)
Uživatel honitby je povinen hradit škodu, kterou v honitbě na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě, ovocných kulturách nebo na lesních porostech způsobila zvěř. Vykonává-li právo myslivosti sdružení, ručí jeho členové za závazek k náhradě škody společně a nerozdílně. Škody způsobené zvěří, která unikla z obory, je povinen hradit uživatel obory. Uživatel obory se zprostí odpovědnosti tehdy, prokáže-li, že uniknutí zvěře bylo umožněno poškozením ohrazení obory neodvratitelnou událostí nebo osobou, za niž neodpovídá. U škody na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech do 20 dnů ode dne, kdy škoda vznikla, škod na lesních pozemcích a na lesních porostech vzniklých v období od 1. července předcházejícího roku do 30. června běžného roku do 20 dnů od uplynutí uvedeného období. Současně s uplatněním nároku na náhradu škody způsobené zvěří vyčíslí poškozený výši škody. Na polních plodinách a zemědělských porostech, u nichž lze vyčíslit škodu teprve v do
Myslivecký spolek je povinen hradit škodu, kterou v honitbě způsobila zvěř pouze tehdy, pokud je zvěř při způsobování škody řádně zadokumentována. U škody na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech do 40 dnů ode dne, kdy škoda vznikla, škod na lesních pozemcích a na lesních porostech vzniklých v období od 1. července předcházejícího roku do 30. června běžného roku do 40 dnů od uplynutí uvedeného období. Současně s uplatněním nároku na náhradu škody způsobené zvěří vyčíslí poškozený výši škody. Na polních plodinách a zemědělských porostech, u nichž lze vyčíslit škodu teprve v době sklizně, ji poškozený vyčíslí do 45 dnů po provedené sklizni. Poškozený a uživatel honitby se mají o náhradě škody způsobené zvěří dohodnout.
Vykonává-li právo myslivosti spolek je povinen hradit škodu, kterou v honitbě na honebních pozemcích způsobila zvěř. Jeho členové ručí za závazek k náhradě škody do výše svého majetku. U škody na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech do 20 dnů ode dne, kdy škoda vznikla. Do 20 dnů od uplatnění nároku na náhradu škody způsobené zvěří vyčíslí poškozený výši škody. Pokud uživatel honitby nenahradí škodu do 20 dnů ode dne, kdy poškozený uplatnil svůj nárok nebo vyčíslil výši škody, může poškozený ve lhůtě 5 měsíců uplatnit svůj nárok na náhradu škody u soudu.
12. Mezi oprávnění mysliveckého hospodáře patří:
(3 body)
Myslivecký hospodář je při své činnosti oprávněn:
– vypracovat a spolu se zástupcem uživatele honitby podepisovat úkony týkající se mysliveckého hospodaření, například návrh plánu mysliveckého hospodaření a statistický výkaz o stavu honitby,
– kontrolovat ulovenou zvěř a její označení, být předem zpraven o provádění dohledávky poraněné zvěře, která přeběhla nebo přeletěla ze sousední honitby,
– požadovat předložení loveckého lístku a potvrzení o povinném pojištění od osob, které loví v honitbě zvěř; při zjištění neplatnosti loveckého lístku nebo nepředložení potvrzení o povinném pojištění vyzvat lovce, aby honitbu opustil, a případ oznámit orgánu státní správy myslivosti; uvedené osoby jsou povinny předložit požadované doklady, popřípadě honitbu opustit,
– usmrcovat toulavé psy a kočky, další zvířata škodlivá myslivosti, zdivočelá domácí zvířata a volně se pohybující zvířata z farmových chovů zvěře podle § 14 odst. 1 písm. e) a g).
Myslivecký hospodář je při své činnosti oprávněn:
– připravuje plán mysliveckého hospodaření a lovu a dbá o jeho dodržování,
– dozírá, aby se právo myslivosti vykonávalo podle zásad řádného mysliveckého hospodaření a bylo v souladu s předpisy o myslivosti,
– provádí též potřebná opatření k záchraně užitkové zvěře, zejména hnízdících koroptví a bažantů.
Myslivecký hospodář je při své činnosti oprávněn:
– prokázat se průkazem mysliveckého hospodáře,
– zabezpečovat plnění povinností spojených s chovem a lovem zvěře,
– navrhovat uživateli honitby opatření k řádnému mysliveckému hospodaření v honitbě; odpovídá mu za toto hospodaření,
– vést záznamy o hospodaření v honitbě, zejména o ulovené zvěři, jejím prodeji a ostatních dispozicích s ní.
13. Dozor v myslivosti.
(1 bod)
Ministerstvo vnitra a Policie České republiky dozírají v rámci svých působností stanovených zvláštním právním předpisem, jak orgány státní správy myslivosti, fyzické a právnické osoby dodržují ustanovení zákona o myslivosti a předpisů vydaných k jeho provedení a dodržují rozhodnutí vydaná na jejich základě. Honební společenstva a obce v přenesené působnosti dozírají na dodržování zákona o myslivosti a předpisů vydaných k jeho provedení.
Myslivecká stráž a Policie České republiky dozírají v rámci svých působností stanovených zvláštním právním předpisem, jak státní orgány, fyzické a právnické osoby dodržují ustanovení zákona o myslivosti a předpisů vydaných k jeho provedení a dodržují rozhodnutí vydaná na jejich základě. Kraje a honební společenstva v přenesené působnosti dozírají na dodržování zákona o myslivosti a předpisů vydaných k jeho provedení.
Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí dozírají v rámci svých působností stanovených zvláštním právním předpisem, jak orgány státní správy myslivosti, fyzické a právnické osoby dodržují ustanovení zákona o myslivosti a předpisů vydaných k jeho provedení a dodržují rozhodnutí vydaná na jejich základě. Kraje a obce v přenesené působnosti dozírají na dodržování zákona o myslivosti a předpisů vydaných k jeho provedení. Soustavně dozírají, zda jsou dodržována jimi vydaná rozhodnutí, zda uživatelé honiteb myslivecky hospodaří v souladu se zákonem o myslivosti, provádějí ochranu myslivosti a dodržují zásady chovu zvěře.
14. Pokyny pro užívání loveckých dravců:
(2 body)
Loveckým dravcem se rozumí dravec chovaný k sokolnickému využití; nemusí jít o druh zvěře uvedený v § 2 písm. c) zákona o myslivosti. Použití loveckých dravců v sokolnictví povoluje orgán státní správy myslivosti. Držení a chov loveckého dravce jsou možné jen po povolení výjimky ze základních podmínek zvláště chráněných živočichů podle předpisů o ochraně přírody a za podmínek v povolení uvedených. Držitel loveckého dravce musí mít složeny sokolnické zkoušky a být členem sokolnické organizace. Lovecké dravce v sokolnictví mohou používat pouze osoby, které mají lovecký lístek, složily sokolnické zkoušky a používají lovecké dravce v souladu s právním předpisem na úseku ochrany přírody a krajiny. K lovu zvěře může být použit pouze takový lovecký dravec, který svým způsobem lovu a velikostí odpovídá druhu a velikosti lovené zvěře. Lovecký dravec musí být uvázán vždy za obě končetiny a během létání na volno nesmí být řemínky spojeny. Lovecký dravec musí být označen za účelem identifikace čitelnou jmenovkou chovate
Loveckým dravcem se rozumí dravec chovaný v domácnosti držitele. Použití loveckých dravců v sokolnictví povoluje uživatel honitby. Držitel loveckého dravce by měl mít složeny sokolnické zkoušky. Lovecké dravce v sokolnictví mohou používat pouze osoby, které složily myslivecké zkoušky. K lovu zvěře může být použit pouze takový lovecký dravec, který je vycvičen k lovu. Lovecký dravec musí být uvázán vždy za jednu končetinu. Lovecký dravec musí být označen za účelem identifikace. Loveckého dravce lze na místo lovu nebo výcviku dopravovat nesením na ruce, případně v prostoru pro přepravu osob v osobním autě.
Loveckým dravcem se rozumí dravec chovaný k sokolnickému využití; vždy musí jít o druh zvěře uvedený v § 2 písm. c) zákona o myslivosti. Držení a chov loveckého dravce jsou možné po udělení výjimky ze základních podmínek zákona o myslivosti. Držitel loveckého dravce musí mít složeny myslivecké zkoušky a být členem mysliveckého spolku. K lovu zvěře může být použit pouze takový lovecký dravec, který svým způsobem lovu a velikostí odpovídá požadavkům držitele. Lovecký dravec musí být uvázán, pouze pokud není svým držitelem stoprocentně ovládán. Loveckého dravce lze na místo lovu dopravovat v prostoru pro přepravu osob v osobním autě s úvazem na obou nohách. Přeprava loveckého dravce v dopravních prostředcích na delší vzdálenost se řídí rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti.
15. Které druhy divokých kachen lze lovit jen tehdy, byla-li k jejich lovu povolena výjimka?
(3 body)
čírka modrá, čírka obecná, lžičák pestrý, kopřivka obecná
lyska černá, kachna divoká
polák chocholačka, polák velký
16. Kdo je uživatelem honitby?
(3 body)
uživatelem honitby je osoba, které byla rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti honitba uznána
uživatelem honitby je držitel honitby, pokud honitbu využívá sám, nebo osoba, které držitel honitby honitbu pronajal
uživatelem honitby je myslivecký spolek, kterému byla rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti honitba pronajata
17. Co je jakostní třída honitby?
(2 body)
jakostní třídou honitby stupeň její úživnosti; vychází z přírodních podmínek v honitbě a stanovuje ji honební společenstvo ve spolupráci s mysliveckým spolkem, je-li uživatelem honitby a orgány státní správy lesů, zemědělství a ochrany přírody, a to vždy, když dojde ke změně podmínek úživnosti v honitbě
jakostní třídou honitby je stupeň její úživnosti, který stanoví orgán státní správy myslivosti ve spolupráci s honebním společenstvem a uživatelem honitby
jakostní třídou honitby stupeň její úživnosti; vychází z přírodních podmínek v honitbě a stanovuje ji orgán státní správy myslivosti ve spolupráci s orgány státní správy lesů, zemědělství a ochrany přírody, a to vždy, když dojde ke změně podmínek úživnosti v honitbě
18. Doba lovu jelena evropského, laně a koloucha:
(3 body)
jelen evropský - jelen a laň jelena evropského od 1. srpna do 15. ledna a kolouch od 1. srpna do 31. března. S výjimkou uvedenou v § 2 odst. zákona o myslivosti, kde je stanoveno, že celoročně lze v oboře lovit druhy zvěře, pro které byla obora zřízena a byly pro ně v daném roce určeny minimální a normované stavy. Od 1. ledna 2020 do 31. ledna 2025 je doba lovu stanovena odchylně, loví se - jelen od 1. července do 31. ledna a laň od 1. srpna do 31. ledna (§ 2 odst. 1 - v oboře lze lovit celoročně druhy zvěře, pro které byla obora zřízena a byly pro ně v daném roce určeny minimální a normované stavy), zvěř do dvou let věku od 1. ledna do 31. prosince.
jelen evropský – jelen, laň a kolouch jelena evropského od 1. srpna do 15. ledna. S výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1 zákona o myslivosti, kde je stanoveno, že celoročně lze v oboře lovit druhy zvěře, pro které byla obora zřízena a byly pro ně v daném roce určeny minimální a normované stavy.
jelen evropský - jelen od 1. srpna do 15. ledna, laň jelena evropského a kolouch od 1. srpna do 31. března. S výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1 zákona o myslivosti, kde je stanoveno, že celoročně lze v oboře lovit druhy zvěře, pro které byla obora zřízena a byly pro ně v daném roce určeny minimální a normované stavy.
19. Myslivecká evidence a statistika.
(2 body)
Honební společenstvo, i když není uživatelem honitby, je povinno vést záznamy o honitbě a mysliveckém hospodaření v ní a podávat hlášení Ministerstvu zemědělství pro statistické účely. Vedení myslivecké evidence a statistiky o honitbě a mysliveckém hospodaření v ní je součástí rezortního statistického zjišťování.
Uživatel honitby je povinen vést záznamy o honitbě a mysliveckém hospodaření v ní a podávat hlášení orgánu státní správy myslivosti pro statistické účely. Vedení myslivecké evidence a statistiky o honitbě a mysliveckém hospodaření v ní je součástí rezortního statistického zjišťování. Honební společenstva v přenesené působnosti dále zpracovávají statistická hlášení o myslivosti za honitby ve své honitby a tato hlášení předávají ke statistickému zpracování Ministerstvu zemědělství.
Uživatel honitby je povinen vést záznamy o honitbě a mysliveckém hospodaření v ní a podávat hlášení orgánu státní správy myslivosti pro statistické účely. Vedení myslivecké evidence a statistiky o honitbě a mysliveckém hospodaření v ní je součástí rezortního statistického zjišťování. Pověřené obecní úřady v přenesené působnosti dále zpracovávají statistická hlášení o myslivosti za honitby ve své územní působnosti.
20. Doba lovu divokých husí (husa běločelá, husa polní, husa velká):
(3 body)
husa běločelá, husa polní, husa velká od 16. srpna do 15. ledna. Společným lovem "na tahu" lze lovit husu běločelou, husu polní a husu velkou pouze 3 dny v týdnu, a to ve středu, v sobotu a v neděli.
husa běločelá od 16. srpna do 15. ledna, husa polní a husa velká od 16. srpna do 31. ledna
husa polní od 1. srpna do 1. ledna, husa běločelá a husa velká od 16. srpna do 15. Ledna. Společným lovem "na tahu" lze lovit husu běločelou, husu polní a husu velkou pouze 2 dny v týdnu, a to ve středu a v neděli.
Vyhodnotit test
Ukončit
Dokončit
Strana
2
/ 2
OK
ANO
NE
Čekejte
Uloženo
0%