Probíhá test

čírka modrá, čírka obecná, lžičák pestrý, kopřivka obecná

lyska černá, kachna divoká

polák chocholačka, polák velký

srnec od 16. května do 30. září, srna a srnče od 1. září do 31. prosince. Celoročně lze v oboře lovit druhy zvěře, pro které byla obora zřízena a byly pro ně v daném roce určeny minimální a normované stavy. Od 1. ledna 2020 do 31. ledna 2025 je doba lovu stanovena odchylně, loví se - srnec od 1. května do 30. září s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1, srna od 1. srpna do 31. prosince (§ 2 odst. 1 - v oboře lze lovit celoročně druhy zvěře, pro které byla obora zřízena a byly pro ně v daném roce určeny minimální a normované stavy), zvěř do dvou let věku od 1. ledna do 31. prosince.

srnec od 15. května do 30. září, srna a srnče od 1. září do 31. prosince.

srnec od 16. května do 30. září, srna od 1. září do 31. prosince a srnče od 1. srpna do 31. března. Celoročně lze v oboře lovit druhy zvěře, pro které byla obora zřízena a byly pro ně v daném roce určeny minimální a normované stavy.

oborou je druh honitby s podmínkami pro intenzivní chov zvěře s obvodem trvale a dokonale ohrazeným nebo jinak uzpůsobeným tak, že chovaná zvěř z obory nemůže volně vybíhat

oborou je část honitby, v níž jsou vhodné podmínky pro intenzivní chov bažantů; vyhláška stanoví způsob posouzení těchto podmínek a postup, jakým bude vymezena část honitby jako bažantnice

oborou jsou pozemky určené k chovu zvěře, trvale a dokonale oplocené tak, že chovaná zvěř srstnatá nemůže z nich volně vybíhati, vyjímajíc zvláštní náhodné případy. Pokud jde o podmínku trvalého a dokonalého oplocení, může obecní úřad, je-li nedostatek oplocení nahrazen jinou přirozenou překážkou, povoliti výjimky

v zákonu číslo 449/2001 Sb., o myslivosti

v zákonu číslo 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich

v zákonu číslo 40/2009 Sb., trestní zákoník

Každý kus ulovené zvěře musí být označen lístkem o původu zvěře. Plomba se nesnímatelným způsobem připevní za Achillovu šlachu na libovolné zadní končetině.

Každý kus nalezené i nezužitkovatelné zvěře spárkaté musí být označen plombou a musí být vystaven průkaz o původu zvěře. Plomba připevní za Achillovu šlachu na pravé přední končetině ulovené spárkaté zvěře. V případě neuskutečnitelnosti takového připevnění se plomba připevní za některé žebro.

Každý kus ulovené nebo nalezené zužitkovatelné zvěře spárkaté musí být ihned po ulovení, nalezení nebo po provedené dohledávce označen nesnímatelnou plombou. U ostatní zvěře ulovené na společných lovech musí být při přepravě více než 10 kusů vystaven uživatelem honitby lístek o původu zvěře; to platí i u zvěře dohledané po provedení společného lovu. Plomba se nesnímatelným způsobem (zatažením na nejzazší místo) připevní za Achillovu šlachu na libovolné zadní končetině ulovené nebo jinak usmrcené nebo nalezené zužitkovatelné spárkaté zvěře. V případě neuskutečnitelnosti takového připevnění se plomba připevní za některé žebro hrudního koše spárkaté zvěře. Pro označení spárkaté zvěře lze využít pouze plomby a lístky o původu zvěře vydané příslušným orgánem státní správy myslivosti.

Vlastník činí účinná opatření k zabránění škod působených zvěří. Stejná opatření může učinit se souhlasem vlastníka honebního pozemku i nájemce honebního pozemku. Ustanovení zvláštních právních předpisů ukládající vlastníkům, popřípadě nájemcům honebních pozemků provádět opatření k ochraně před škodami působenými zvěří jsou určitým způsobem omezená.

Vlastník, popřípadě nájemce honebního pozemku činí přiměřená opatření k zabránění škod působených zvěří, přičemž však nesmí být zvěř zraňována. Stejná opatření může učinit se souhlasem vlastníka honebního pozemku uživatel honitby. Ustanovení zvláštních právních předpisů26) ukládající vlastníkům, popřípadě nájemcům honebních pozemků provádět opatření k ochraně před škodami působenými zvěří nejsou dotčena.

Uživatel honitby činí přiměřená opatření k zabránění škod působených zvěří, přičemž však nesmí být zvěř zraňována. Ustanovení zvláštních právních předpisů ukládající uživateli hjonitby provádět opatření k ochraně před škodami působenými zvěří nejsou dotčena.

nehonebními pozemky - pozemky uvnitř hranice současně zastavěného území obce, jako náměstí, návsi, tržiště, ulice, nádvoří, cesty, hřiště a parky, pokud nejde o zemědělské nebo lesní pozemky mimo toto území, dále pozemky zastavěné, sady, zahrady a školky řádně ohrazené, oplocené pozemky sloužící k farmovému chovu zvěře, obvod dráhy, dálnice, silnice, letiště se zpevněnými plochami, hřbitovy a dále pozemky, které byly za nehonební prohlášeny rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti,

nehonebními pozemky jsou - zemědělské nebo lesní pozemky mimo zastavěné území, dále sady, zahrady a školky i když nejsou řádně ohrazené, letiště s nezpevněnými plochami, pozemky sloužící k  chovu zvěře v oborách,

nehonebními pozemky jsou – pozemky, které byly za nehonební prohlášeny rozhodnutím valné hromady honebního společenstva, sady, zahrady a školky, které majitel za nehonební prohlásil, náměstí, návsi a ulice v intravilánu obce.

VYHLÁŠKA ministerstva zemědělství č . 245/2002 Sb., o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu, ve znění pozdějších předpisů a VYHLÁŠKA ministerstva zemědělství 454/2021 Sb., o stanovení druhů živočichů vyžadujících regulaci

VYHLÁŠKA ministerstva zemědělství č. 33/1951 Sb. , o době lovu zvěře spárkaté a zajíců

VYHLÁŠKA ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství č. 77/1961 Sb., o hájení a o době, způsobu a podmínkách lovu některých druhů zvěře, ve znění pozdějších předpisů

Rušit klid a ticho, provádět terénní úpravy, narušovat půdní kryt, budovat chodníky, stavět oplocení a jiné objekty, vyzvedávat semenáčky a sazenice stromů a keřů lesních dřevin, těžit stromy a keře nebo je poškozovat, sbírat semena lesních dřevin, jmelí a ochmet, sbírat lesní plody způsobem, který poškozuje les, jezdit a stát s motorovými vozidly, vstupovat do míst oplocených nebo označených zákazem vstupu, vstupovat do porostů, kde se provádí těžba, manipulace nebo doprava dříví, mimo lesní cesty a vyznačené trasy jezdit na kole, na koni, na lyžích nebo na saních, kouřit, rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně a tábořit mimo vyhrazená místa, odhazovat hořící nebo doutnající předměty, narušovat vodní režim a hrabat stelivo, pást dobytek, umožňovat výběh hospodářským zvířatům a průhon dobytka lesními porosty, znečišťovat les odpady a odpadky. Rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně je zakázáno také do vzdálenosti 50 m od okraje lesa.

Rušit klid a ticho, provádět terénní úpravy, narušovat půdní kryt, budovat chodníky, stavět oplocení a jiné objekty, sbírat semena lesních dřevin s výjimkou jmelí, sbírat lesní plody, jezdit a stát s motorovými vozidly, vstupovat do míst oplocených nebo označených zákazem vstupu, jezdit na kole, na koni, na lyžích nebo na saních, kouřit, rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně a tábořit, odhazovat hořící nebo doutnající předměty s výjimkou nedopalku od cigarety , narušovat vodní režim a hrabat stelivo, pást dobytek, umožňovat výběh hospodářským zvířatům a průhon dobytka lesními porosty, znečišťovat les odpady a odpadky.

Provádět terénní úpravy, narušovat půdní kryt s výjimkou budování umělých nor, budovat chodníky, stavět pozorovací myslivecká zařízení, vyzvedávat semenáčky a sazenice stromů a keřů lesních dřevin, sbírat semena lesních dřevin s výjimkou jmelí, sbírat lesní plody způsobem, vstupovat do porostů, kde se provádí těžba, manipulace nebo doprava dříví, výjimku tvoří společné myslivecké akce, mimo lesní cesty a vyznačené trasy jezdit na kole, na koni, na lyžích nebo na saních, kouřit, rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně a tábořit mimo vyhrazená místa, odhazovat hořící nebo doutnající předměty, rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně je zakázáno také do vzdálenosti 250 m od okraje lesa.

Za škodu na zvěři odpovídá každý, kdo ji způsobil porušením právní povinnosti. Škodou na zvěři se rozumí zejména neoprávněný lov zvěře (pytláctví), úhyn zvěře, zničení hnízdišť, poškození nebo zničení prostředí nutného pro život zvěře a vypuštění živočichů, kteří mohou narušit přírodní rovnováhu nebo narušit genofond geograficky původního druhu zvěře. Na náhradu škody má nárok uživatel honitby. Pro uplatnění nároku na náhradu této škody platí obecné předpisy.

Za škodu na zvěři odpovídá majitel honebních pozemků. Škodou na zvěři se rozumí zejména neoprávněný lov zvěře (pytláctví), úhyn zvěře, zničení hnízdišť, poškození nebo zničení prostředí nutného pro život zvěře a vypuštění živočichů, kteří mohou narušit přírodní rovnováhu nebo narušit genofond geograficky původního druhu zvěře. Na náhradu škody má nárok myslivecký spolek. Pro uplatnění nároku na náhradu této škody platí lhůta 20 dnů od zjištění škody.

Za škodu na zvěři odpovídá každý, kdo ji způsobil. Škodou na zvěři se rozumí zejména neoprávněný lov drobné zvěře (pytláctví), a vypuštění živočichů, kteří mohou narušit přírodní rovnováhu a vypouštění zvěře z obor a farmových chovů. Na náhradu škody má nárok majitel honebních pozemků. Pro uplatnění nároku na náhradu této škody platí obecné předpisy.

Doba lovu zajíce polního odchytem je od 1. listopadu do 31. ledna. Doba lovu bažanta obecného odchytem je od 1. listopadu do 31. března, s výjimkou části honitby, která je bažantnicí, nebo samostatné bažantnice, v níž lze lovit odchytem bažanta obecného - kohouta i slepici od 1. února do 31. března.

Doba lovu zajíce polního odchytem je od 1. ledna do konce února. Doba lovu bažanta obecného odchytem je od 15. ledna do 1. března, s výjimkou části honitby, která je bažantnicí, nebo samostatné bažantnice, v níž lze lovit odchytem bažanta obecného - kohouta i slepici od 1. ledna do 31. března.

Doba lovu zajíce polního odchytem je od 1. ledna do 31. ledna. Doba lovu bažanta obecného odchytem je od 1. ledna do 31. března, s výjimkou části honitby, která je bažantnicí, nebo samostatné bažantnice, v níž lze lovit odchytem bažanta obecného - kohouta i slepici od 1. února do 31. března.

Kdo loví zvěř, musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při této činnosti ublížením na zdraví nebo usmrcením jiných osob s limitem pojistného plnění nejméně ve výši 20 000 000 Kč a za škodu na věci s limitem pojistného plnění nejméně ve výši 500 000 Kč na jednu pojistnou událost. Pojistné podmínky, které blíže upraví rozsah tohoto pojištění, nesmějí obsahovat výluku, v důsledku které se pojištění nevztahuje na případy neopatrného chování pojištěného.

Každý držitel loveckého lístku, musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při této činnosti ublížením na zdraví nebo usmrcením jiných osob s limitem pojistného plnění nejméně ve výši 25 000 000 Kč a za škodu na věci s limitem pojistného plnění nejméně ve výši 500 000 Kč na jednu pojistnou událost.

Kdo loví zvěř, musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při této činnosti ublížením na zdraví nebo usmrcením jiných osob s limitem pojistného plnění nejméně ve výši 10 000 000 Kč a za škodu na věci s limitem pojistného plnění nejméně ve výši 500 000 Kč na jednu pojistnou událost. Pojistné podmínky, které blíže upraví rozsah tohoto pojištění, mohou obsahovat výluku, v důsledku které se pojištění nevztahuje na případy neopatrného chování pojištěného.

jezevec lesní od 15. září do 30. listopadu

jezevec lesní od 1. září do 30. listopadu s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 2: V oblastech chovu tetřeva hlušce, tetřívka obecného, jeřábka lesního a koroptve polní (§ 3 odst. 3 zákona) lze celoročně lovit kunu lesní, kunu skalní a jezevce lesního.

jezevec lesní lze celoročně lovit.

Důvodem k usmrcení podle zákona na ochranu zvířat proti týrání je:
– přemnožení určitého druhu zvířat,
– zvýšená agresivita zvířete chovaného v domácím chovu,
– vysoké stáří chovaného zvířete,
– zrušení chovu určitého druhu zvířat,
– rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti.

Důvodem k usmrcení podle zákona na ochranu zvířat proti týrání je:
– insolvence chovatele zvířete,
– regulování populace zvěře chovatele,
– přestěhování chovatele do podmínek neumožňujících chov zvířete,
– výskyt alergie člena domácnosti chovatele na chované zvíře.

Důvodem k usmrcení podle zákona na ochranu zvířat proti týrání je:
– využití produktů zvířete chovaného nebo drženého pro produkci potravin, vlny, kůže, kožešin nebo jiných produktů,
– slabost, nevyléčitelná nemoc, těžké poranění, genetická nebo vrozená vada, celkové vyčerpání nebo stáří zvířete, jsou-li pro další přežívání spojeny s trvalým utrpením,
– bezprostřední ohrožení člověka zvířetem,
– ukončení pokusu na pokusném zvířeti, není-li v projektu pokusů stanoveno jinak,
– regulování populace zvířat v lidské péči a volně žijících zvířat,
– uložené zvláštní opatření v případě nemožnosti identifikovat zvíře podle zvláštních právních předpisů.

kamzík horský - kamzík, kamzice od 1. října do 30. listopadu, a kamzíče od 1. srpna do 31. března,

kamzík horský - kamzík, kamzice a kamzíče od 1. srpna do 30. listopadu

kamzík horský – kamzík, kamzice a kamzíče od 1. října do 31. prosince

Kdo loví zvěř, musí mít u sebe občanský průkaz, lovecký lístek a potvrzení o povinném pojištění; při lovu se zbraní též zbrojní průkaz a při lovu s loveckým dravcem jeho evidenční kartu. Tyto průkazy je povinen ten, kdo loví zvěř, předložit na požádání orgánu policie, orgánu státní správy myslivosti, mysliveckému hospodáři a myslivecké stráži příslušné honitby.

Kdo loví zvěř, musí mít u sebe povolenku k lovu a potvrzení o povinném pojištění; při lovu se zbraní též zbrojní průkaz a při lovu s loveckým dravcem jeho evidenční kartu. Tyto průkazy je povinen ten, kdo loví zvěř, předložit na požádání orgánu policie, orgánu státní správy myslivosti, mysliveckému hospodáři a myslivecké stráži příslušné honitby.

Kdo loví zvěř, musí mít u sebe lovecký lístek, povolenku k lovu a potvrzení o povinném pojištění; při lovu se zbraní též zbrojní průkaz a průkaz zbraně a při lovu s loveckým dravcem jeho evidenční kartu. Tyto průkazy je povinen ten, kdo loví zvěř, předložit na požádání orgánu policie, orgánu státní správy myslivosti, mysliveckému hospodáři a myslivecké stráži příslušné honitby.

Srstnatá zvěř spárkatá se ihned po ulovení otevře a vyvrhne. Má-li být tato zvěř veterinárně vyšetřena a neprovádí-li se toto vyšetření na místě ulovení zvěře, musí být orgány dutiny hrudní, játra a slezina, pokud byly vyňaty z těla, označeny a předloženy k veterinárnímu vyšetření spolu s tělem. Zjistí-li se při předběžné prohlídce, že jde o zvěř nemocnou nebo podezřelou z onemocnění nákazou zvířat, nesmí být odstraněny žádné její části a tato zvěř musí být veterinárně vyšetřena.

Srstnatá zvěř spárkatá se do jedné hodiny po ulovení otevře a vyvrhne. Má-li být tato zvěř veterinárně vyšetřena a neprovádí-li se toto vyšetření na místě ulovení zvěře, musí být orgány dutiny hrudní, játra a slezina, pokud byly vyňaty z těla, označeny a předloženy k veterinárnímu vyšetření spolu s tělem. Zjistí-li se při předběžné prohlídce, že jde o zvěř nemocnou nebo podezřelou z onemocnění nákazou zvířat, musí být odstraněny její napadené části a tyto musí být předány k veterinárnímu vyšetření.

Srstnatá zvěř spárkatá se ihned po ulovení otevře a vyvrhne. Má-li být tato zvěř veterinárně vyšetřena a neprovádí-li se toto vyšetření na místě ulovení zvěře. Zjistí-li se při předběžné prohlídce, že jde o zvěř nemocnou nebo podezřelou z onemocnění nákazou zvířat, nesmí být odstraněny žádné její části a tato zvěř musí být ihned předána k asanaci do asanačního zařízení.

Myslivecké plánování upravuje zákon 449/2001 Sb., o myslivosti a o podmínkách, vzoru a bližších pokynech vypracování plánu mysliveckého hospodaření v honitbě.
Plán obsahuje cíle uživatele honitby zajišťující ochranu zvěře, cílevědomý chov a lov zvěře, včetně vývojových stádií zvěře.
Plán podle povahy honitby se může skládat z těchto částí: plán lovu ostatních druhů zvěře, plán péče o zvěř, plán společných lovů zvěře, plán počtu loveckých psů. Přílohy plánu tvoří podle povahy honitby zejména: plán chovu a lovu pro zvěř spárkatou, plán chovu a lovu pro zvěř drobnou.

Myslivecké plánování upravuje VYHLÁŠKA č. 553/2004 Sb., o podmínkách, vzoru a bližších pokynech vypracování plánu mysliveckého hospodaření v honitbě.
Plán mysliveckého hospodaření v honitbě je písemně vypracovaný záměr uživatele honitby, jak bude od 1. dubna do 31. března roku následujícího v honitbě myslivecky hospodařit. Plán obsahuje cíle uživatele honitby zajišťující ochranu zvěře, cílevědomý chov a lov zvěře, včetně vývojových stádií zvěře.
Plán podle povahy honitby se může skládat z těchto částí: plán chovu a lovu pro zvěř spárkatou, plán chovu a lovu pro zvěř drobnou, plán lovu ostatních druhů zvěře, plán péče o zvěř, plán společných lovů zvěře, plán počtu loveckých psů. Přílohou plánu podle povahy honitby jsou zejména: výsledky sčítání zvěře, měsíční hlášení o plnění plánu, evidence výše škod způsobená zvěří v předchozím období na lesních a zemědělských porostech, výsledky porovnání kontrolních a srovnávacích ploch, porovnání vypracovaného plánu se záměry uvedenými v návrhu na uznání honitby a závěry

Myslivecké plánování upravuje VYHLÁŠKA č. 245/2001 Sb., o podmínkách, vzoru a bližších pokynech vypracování plánu mysliveckého hospodaření v honitbě.
Plán mysliveckého hospodaření v honitbě je písemně vypracovaný záměr uživatele honitby, jak bude od 1. dubna do 31. března roku následujícího v honitbě myslivecky hospodařit. Plán obsahuje cíle uživatele honitby zajišťující lov zvěře včetně vývojových stádií zvěře.
Plán podle povahy honitby se skládá z těchto částí: výsledky sčítání zvěře, měsíční hlášení o plnění plánu, evidence výše škod způsobená zvěří v předchozím období na lesních a zemědělských porostech, výsledky porovnání kontrolních a srovnávacích ploch.

od 1. ledna do 31. ledna

od 1. července do konce února s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 2: V oblastech chovu tetřeva hlušce, tetřívka obecného, jeřábka lesního a koroptve polní (§ 3 odst. 3 zákona) lze celoročně lovit kunu lesní, kunu skalní a jezevce lesního.

od 1. listopadu do konce února

vyhláška č. 244/2002 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů

vyhláška č. 491/2002 Sb., o způsobu stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře a o zařazování honiteb nebo jejich částí do jakostních tříd

vyhláška č. 245/2002 Sb., o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu