Probíhá test

Uživatel honitby je povinen na každých 200 ha navrhnout orgánu státní správy myslivosti ustanovení jedné myslivecké stráže. Návrh se předkládá do 20 dnů od uzavření nájemní smlouvy.

Uživatel honitby je povinen pro každých započatých 500 ha honitby navrhnout orgánu státní správy myslivosti ustanovení jedné myslivecké stráže. Návrh na ustanovení myslivecké stráže se předkládá do 30 dnů od uzavření smlouvy o nájmu honitby anebo do 30 dnů ode dne, kdy byl uživatel honitby vyrozuměn orgánem státní správy myslivosti o zrušení ustanovení myslivecké stráže; v případě užívání honitby na vlastní účet se návrh předkládá do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitby. Mysliveckou stráž ustanovuje orgán státní správy myslivosti na období 10 let; opakované ustanovení je možné.

Držitel honitby je povinen pro každých 500 ha honitby navrhnout orgánu státní správy myslivosti ustanovení jedné myslivecké stráže. Návrh na ustanovení myslivecké stráže se předkládá do 30 dnů od uzavření smlouvy o nájmu honitby anebo do 30 dnů ode dne, kdy byl uživatel honitby vyrozuměn orgánem státní správy myslivosti o zrušení ustanovení myslivecké stráže.

Při společném lovu je stanoven pro prvních pět střelců a pro každých dalších i započatých deset střelců jeden lovecký pes se zkouškou z výkonu, pro druh zvěře, který má být loven.

Při společném lovu je stanoven pro první tři střelce a pro každých dalších i započatých deset střelců jeden lovecký pes se zkouškou z výkonu, pro druh zvěře, který má být loven.

Při společném lovu je stanoven pro první tři střelce a pro každých dalších i započatých pět střelců jeden lovecký pes se zkouškou z výkonu.

byla-li k jejich lovu povolena výjimka podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, nebo podle zvláštních právních předpisů

byl-li na jejich zpracován plán lovu a chovu

byly-li stanoveny jejich normované a minimální stavy v honitbě

Honitba je tvořena nesouvislými honebními pozemky. Při tvorbě honiteb se přihlíží k hranicím katastrálních území, územních obvodů obcí nebo krajů. Hranice honiteb se nemusí krýt s hranicemi přírodními v terénu zřetelnými (například vodoteče, cesty, silnice). Honební pozemky tvořící honitbu nemusí spolu souviset. Při tvorbě honiteb se musí přihlížet k jejich tvaru. Nelze vytvořit ani uznat honitbu, která má tvar úzkého pozemkového pruhu v nejširším místě širokém jen 50 m, i když by dosahovala stanovené minimální výměry. Toto ustanovení se týká i okrajových částí honitby (výběžků). Minimální výměra honitby se stanoví pro oboru 50 ha, pro ostatní honitby 500 ha.

Honitba je tvořena souvislými honebními pozemky. Orgán státní správy myslivosti z důvodů bezpečnostních nebo vojenských nebo zájmu vlastníka prohlásí za nehonební pozemky i jiné pozemky než pozemky uvedené v § 2 písm. e), a to buď z vlastního podnětu nebo na návrh vlastníka. Při tvorbě honiteb se nepřihlíží k hranicím katastrálních území, územních obvodů obcí nebo krajů. Hranice honiteb se mají, pokud je to možné, krýt s hranicemi přírodními v terénu zřetelnými (například vodoteče, cesty, silnice). Honební pozemky tvořící honitbu musí spolu souviset. I pozemky jinak vyhovující pojmu souvislosti však nelze začlenit do jedné honitby, pokud tvoří překážku pohybu zvěře nebo jsou pro ni nebezpečím, například dálnice, silnice dálničního typu, přehrady a letiště se zpevněnou plochou. Při tvorbě honiteb se musí přihlížet k jejich tvaru. Nelze vytvořit ani uznat honitbu, která má tvar úzkého pozemkového pruhu v nejširším místě širokém jen 500 m, i když by dosahovala stanovené minimální výměry. Toto ustanovení se netýk

Honitba je tvořena souvislými pozemky. Při tvorbě honiteb se přihlíží k hranicím katastrálních území, územních obvodů obcí nebo krajů. Hranice honiteb se musí krýt s hranicemi přírodními v terénu zřetelnými (například vodoteče, cesty, silnice). Honební pozemky tvořící honitbu nemusí spolu souviset. Do honitby budou začleněny i souvislé pozemky, mezi kterými je překážka v pohybu zvěře nebo jsou pro ni nebezpečím, například dálnice, silnice dálničního typu, přehrady a letiště se zpevněnou plochou. Při tvorbě honiteb se musí přihlížet k jejich tvaru. Nelze vytvořit ani uznat honitbu, která má tvar úzkého pozemkového pruhu v nejširším místě širokém jen 250 m, i když by dosahovala stanovené minimální výměry. Toto ustanovení se týká i okrajových částí honitby (výběžků). Minimální výměra honitby se stanoví pro oboru 150 ha, pro ostatní honitby 500 ha.

Ministerstvo zemědělství:
– rozhoduje ve věcech opatření k zachování druhů zvěře,
– rozhoduje ve věcech dovozu, vývozu a vypouštění druhů zvěře,
– řídí výkon státní správy myslivosti,
– organizuje a řídí myslivecký výzkum a podílí se na vzdělávání v myslivosti,
– vypracovává koncepce rozvoje myslivosti,
– dbá na zachování druhů zvěře,
– pověřuje některou mysliveckou organizaci vedením evidence význačných trofejí ,
– pověřuje právnické osoby prováděním zkoušek pro myslivecké hospodáře,
– pověřuje právnické osoby prováděním sokolnických zkoušek, zkoušek psů z výkonu a zkoušek z myslivosti,
– zabezpečuje provádění vyšších odborných mysliveckých zkoušek ,
– zpracovává statistická hlášení o myslivosti.

Ministerstvo zemědělství rozhoduje ve věcech:
– souhlasu s chovem zvěře v zajetí,
– omezení obvyklého způsobu hospodaření v některých honitbách,
– vymezení oblastí pro chov zvěře,
– prohlášení dalších pozemků za nehonební,
– povolení použití dravců jako loveckých,
– uložení opatření k odstranění nedostatků zjištěných při provádění dozoru,
– poskytování finančních příspěvků.

Ministerstvo zemědělství:
– vede agendu týkající se oblastí pro chov zvěře,
– organizuje chovatelské přehlídky v oblastech pro chov zvěře,
– určuje termíny sčítání zvěře,
– zpracovává statistická hlášení o myslivosti,
– podílí se na vzdělávání v myslivosti a mysliveckém výzkumu,
– spolupracuje s občanskými sdruženími, které působí v myslivosti, a ostatní veřejností,
– provádí kontrolu dodržování podmínek poskytování finančních příspěvků.

Důvodem k usmrcení podle zákona na ochranu zvířat proti týrání je:
– přemnožení určitého druhu zvířat,
– zvýšená agresivita zvířete chovaného v domácím chovu,
– vysoké stáří chovaného zvířete,
– zrušení chovu určitého druhu zvířat,
– rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti.

Důvodem k usmrcení podle zákona na ochranu zvířat proti týrání je:
– insolvence chovatele zvířete,
– regulování populace zvěře chovatele,
– přestěhování chovatele do podmínek neumožňujících chov zvířete,
– výskyt alergie člena domácnosti chovatele na chované zvíře.

Důvodem k usmrcení podle zákona na ochranu zvířat proti týrání je:
– využití produktů zvířete chovaného nebo drženého pro produkci potravin, vlny, kůže, kožešin nebo jiných produktů,
– slabost, nevyléčitelná nemoc, těžké poranění, genetická nebo vrozená vada, celkové vyčerpání nebo stáří zvířete, jsou-li pro další přežívání spojeny s trvalým utrpením,
– bezprostřední ohrožení člověka zvířetem,
– ukončení pokusu na pokusném zvířeti, není-li v projektu pokusů stanoveno jinak,
– regulování populace zvířat v lidské péči a volně žijících zvířat,
– uložené zvláštní opatření v případě nemožnosti identifikovat zvíře podle zvláštních právních předpisů.

Myslivecký hospodáře je při své činnosti povinen:
– zadržet osobu, kterou přistihne v honitbě při neoprávněném lovu nebo při jiné činnosti tímto zákonem zakázané, nebo osobu, kterou přistihne v honitbě se zakázanou loveckou výzbrojí anebo se střelnou zbraní,
– požadovat pomoc nebo součinnost orgánů policie, popřípadě obecní policie, pokud plní své povinnosti ,
– vést záznamy o hospodaření ve spolku a o ulovené zvěři, jejím prodeji a připravovat statistická hlášení pro orgány státní správy myslivosti,
– zabezpečit průkaz mysliveckého hospodáře proti zneužití, ztrátě a odcizení; případné takové skutečnosti neprodleně oznámit orgánu státní správy myslivosti, který mu průkaz vydal.

Myslivecký hospodáře je při své činnosti povinen:
– zabezpečovat plnění povinností spojených s chovem a lovem zvěře,
– navrhovat uživateli honitby opatření k řádnému mysliveckému hospodaření v honitbě; odpovídá mu za toto hospodaření,
– vést záznamy o hospodaření v honitbě, zejména o ulovené zvěři, jejím prodeji a ostatních dispozicích s ní, a připravovat statistická hlášení pro orgány státní správy myslivosti,
– evidovat vydané povolenky k lovu, v honitbě používané lovecké psy (s rozdělením na psy započítané do minimálního předepsaného počtu pro honitbu a na psy ostatní), vést další předepsané evidence,
– vyloučit z účasti na honu střelce, honce i další osoby, které jsou pod vlivem alkoholu nebo jiných toxických látek, osoby mladší 15 let a osoby, které hrubým způsobem porušily bezpečnostní pravidla; uvedené osoby jsou povinny místo honu opustit,
– oznamovat neodkladně zjištěné závady, nedostatky a škody podle jejich povahy uživateli honitby a orgánu státní správy myslivosti, který jej ustanovil.

Myslivecký hospodáře je při své činnosti povinen:
– prokázat se průkazem mysliveckého hospodáře,
– vést záznamy o hospodaření ve spolku, o ulovené zvěři, jejím prodeji a ostatních dispozicích s ní, a připravovat statistická hlášení pro orgány státní správy myslivosti,
– zabezpečit průkaz mysliveckého hospodáře proti zneužití, ztrátě a odcizení; případné takové skutečnosti neprodleně oznámit orgánu státní správy myslivosti, který mu průkaz vydal,
– vést záznamy o krmivové základně, zejména o dužnatém krmivu,
– zadržet osobu, kterou přistihne v honitbě při neoprávněném lovu nebo při jiné činnosti zákonem zakázané,
– usmrcovat mývala severního, psíka mývalovitého, norka amerického nebo nutrii říční a další vyhláškou stanovené zavlečené druhy živočichů v přírodě nežádoucí.

bažantnicí je druh honitby s podmínkami pro intenzivní chov zvěře s obvodem trvale a dokonale ohrazeným nebo jinak uzpůsobeným tak, že chovaná zvěř z obory nemůže volně vybíhat

bažantnicí je část honitby, v níž jsou vhodné podmínky pro intenzivní chov bažantů; vyhláška stanoví způsob posouzení těchto podmínek a postup, jakým bude vymezena část honitby jako bažantnice

bažantnicí jsou zemědělské pozemky, popřípadě lesní, jestliže všechny tyto pozemky jsou souvislé a vytvářejí dohromady výjimečně vhodné podmínky pro intenzivní chov bažantů. Jako bažantnice musí být uznané orgánem státní správy myslivosti

honitbou jsou honební pozemky, které okresní úřad uznal za honitbu, oboru nebo samostatnou bažantnici

honitbou jsou pozemky určené k chovu zvěře, trvale a dokonale oplocené tak, že chovaná zvěř srstnatá nemůže z nich volně vybíhati, vyjímajíc zvláštní náhodné případy

honitbou se rozumí soubor souvislých honebních pozemků jednoho nebo více vlastníků vymezený v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti, v němž lze provádět právo myslivosti podle zákona o myslivosti

Uživatel honitby je povinen držet lovecké psy. Loveckým psem se rozumí pes, který složil příslušnou zkoušku z výkonu. V honitbě se používají lovečtí psi, kteří složili zkoušky z těchto výkonů:
– přinesení usmrcené nebo postřelené zraněné drobné zvěře,
– vyhledávání spárkaté zvěře u psů s kohoutkovou výškou do 45 cm,
– dohledání usmrcené nebo postřelené spárkaté zvěře,
– nebo norování.

Uživatel honitby je povinen držet a v honitbě používat lovecké psy. Loveckým psem se rozumí pes loveckého plemene uznaného Mezinárodní kynologickou federací (FCI) s průkazem původu, který složil příslušnou zkoušku z výkonu. Potvrzení o složené zkoušce vystavené jejím pořadatelem je veřejnou listinou. V honitbě se používají lovečtí psi, kteří složili zkoušky z těchto výkonů:
– vyhledávání, dohledání a přinesení usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné drobné zvěře,
– vyhledávání spárkaté zvěře u psů s kohoutkovou výškou do 55 cm,
– dosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře, nebo norování.

Držitel honitby je povinen držet lovecké psy. Loveckým psem se rozumí pes loveckého uznaného plemene, který složil zkoušku z výkonu. Potvrzení o složené zkoušce vystavené orgánem státní správy myslivosti je veřejnou listinou. V honitbě se používají lovečtí psi, kteří složili zkoušky z těchto výkonů:
– vyhledávání, dohledání a přinesení usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře,
– vyháněním spárkaté zvěře u psů s kohoutkovou výškou do 55 cm,
– dosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné drobné zvěře.

kachna divoká, polák velký a polák chocholačka od 1. září do 30. listopadu. Společným lovem "na tahu" lze lovit kachnu divokou, lysku černou, poláka chocholačku a poláka velkého pouze 2 dny v týdnu, a to ve středu a v sobotu.

kachna divoká od 15. září do 1. listopadu, polák velký od 30. září do 31. prosince a polák chocholačka od 1. září do 30. Listopadu. Společným lovem "na tahu" lze lovit kachnu divokou, lysku černou, poláka chocholačku a poláka velkého pouze 3 dny v týdnu, a to ve středu v sobotu a v neděli.

kachna divoká od 1. září do 30. listopadu, polák velký a polák chocholačka, lyska černá od 1. září do 30. listopadu

Zvláště chránění živočichové jsou chráněni ve všech svých vývojových stádiích. Chráněna jsou jimi užívaná přirozená i umělá sídla a jejich biotop. Je zakázáno škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů, zejména je chytat, chovat v zajetí, rušit, zraňovat nebo usmrcovat. Není dovoleno sbírat, ničit, poškozovat či přemisťovat jejich vývojová stádia nebo jimi užívaná sídla. Je též zakázáno je držet, chovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat, nabízet za účelem prodeje nebo výměny. Ochrana podle zákona se nevztahuje na případy, kdy je zásah do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů prokazatelně nezbytný v důsledku běžného obhospodařování nemovitostí nebo jiného majetku nebo z důvodů hygienických, ochrany veřejného zdraví a veřejné bezpečnosti anebo leteckého provozu. V těchto případech je ke způsobu a době zásahu nutné předchozí stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud nejde o naléhavý zásah z hlediska veřejného zdraví a veřejné bezpečnosti nebo bezpečnosti leteckého provozu.

Ochrana podle zákona o ochraně přírody a krajiny se nevztahuje na zvláště chráněné živočichy. Ochrana zvláště chráněných živočichů vyplývá ze zákona o ochraně zvláště chráněných živočichů a úkolech orgánů ochrany přírody na úseku zvláště chráněných živočichů.

Ochrana zvláště chráněných živočichů je zajištěna stanovením základních podmínek, kterými jsou:
– zákaz zneškodňovat odpady mimo místa vyhrazená,
– zákaz tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená,
– zákaz vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace,
– používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti,
– pořádat automobilové a motocyklové soutěže,
– provádět chemický posyp cest,
– měnit dochované přírodní prostředí.

Nehradí se škody způsobené zvěří na pozemcích, které jsou oploceny, na vinné révě způsobené zvěří, jakož i na vysokorostoucích plodinách. O tom, která plodina je vysokorostoucí rozhoduje uživatel honitby. Nehradí se rovněž škody způsobené zvěří na zemědělských plodinách sklízených v době strádání zvěře a dále škody na zemědělských plodinách uskladněných na honebních pozemcích. Nehradí se rovněž škody na lesních porostech chráněných oplocením proti škodám působeným zvěří, na jedincích poškozených jen na postranních výhonech a v lesních kulturách, ve kterých došlo okusem, vytloukáním nebo vyrýváním stromků ke každoročnímu poškození méně než 10 % jedinců. Škody způsobené zvěří, jejíž početní stavy nemohou být lovem snižovány, hradí stát.

Nehradí se škody způsobené zvěří na pozemcích honebních, zahradách ovocných a zelinářských, na stromořadích a stromech jednotlivě rostoucích. Nehradí se rovněž škody způsobené zvěří na zemědělských plodinách sklizených v agrotechnických lhůtách a dále škody na zemědělských plodinách uskladněných na nehonebních pozemcích. Nehradí se rovněž škody na lesních porostech chráněných oplocením proti škodám působeným zvěří. Škody způsobené zvěří, jejíž početní stavy nemohou být lovem snižovány, hradí stát.

Nehradí se škody způsobené zvěří na pozemcích nehonebních, na vinné révě neošetřené proti škodám působeným zvěří, na neoplocených květinových školkách nebo zahradách ovocných a zelinářských, na stromořadích a stromech jednotlivě rostoucích, jakož i na vysokocenných plodinách. O tom, která plodina je vysokocenná, rozhoduje v pochybnostech orgán státní správy myslivosti. Nehradí se rovněž škody způsobené zvěří na zemědělských plodinách nesklizených v agrotechnických lhůtách a dále škody na zemědělských plodinách uskladněných na honebních pozemcích, pokud osoba, která plodiny uskladnila, neprovedla zároveň opatření za účelem účinné ochrany proti škodám působeným zvěří. Nehradí se rovněž škody na lesních porostech chráněných oplocením proti škodám působeným zvěří, na jedincích poškozených jen na postranních výhonech a v lesních kulturách, ve kterých došlo okusem, vytloukáním nebo vyrýváním stromků ke každoročnímu poškození méně než 1 % jedinců, a to po celou dobu do zajištění lesního porostu, přičemž poškození je

Chovatel je povinen
– pravidelně vypouštět zvěř chovanou v oborách do přilehlých honiteb
– zajistit podávání zvěři v okolních honitbách léčebné přípravky
– bránit vzniku a šíření nákaz v honitbách
– tlumit psi a lišky na svých pozemcích a tím zajistit omezení šíření vztekliny

Chovatel je povinen
– bránit vzniku a šíření nákaz a jiných onemocnění zvířat a plnit povinnosti stanovené tímto zákonem nebo na jeho základě k zdolávání těchto nákaz nebo jiných onemocnění zvířat, poskytnout nezbytnou součinnost a pomoc k tomu, aby mohlo být řádně provedeno nařízené vyšetření zvířete, odběr vzorků, ochranné očkování nebo jiný odborný veterinární úkon, například fixace zvířete, předvedení zvířete v zájmovém chovu,
– podávat zvířatům léčivé přípravky, jejichž výdej je vázán na předpis veterinárního lékaře, jen podle jeho pokynů,
– zajistit, aby byli psi, jakož i lišky a jezevci držení v zajetí, ve stáří od 3 do 6 měsíců platně očkováni proti vzteklině a poté během doby účinnosti předchozí použité očkovací látky přeočkováni, uchovávat doklad o očkování po dobu platnosti očkování a na požádání jej předložit úřednímu veterinárnímu lékaři,
– dodržovat povinnosti plynoucí z předpisů Evropské unie

Chovatel je povinen
– chovat zvěř způsobem, v prostředí a podmínkách tak, aby nestrádala a podmínky byly srovnatelné s přírodními,
– v případě podezření ze vztekliny v okolních honitbách zajistit neprůchodné oplocení pozemků, na kterých chová skot,
– pokud chová zvěř, zajistit jejich pravidelné vypouštění do honitby za účelem oživení genofondu.

Myslivecké plánování upravuje zákon 449/2001 Sb., o myslivosti a o podmínkách, vzoru a bližších pokynech vypracování plánu mysliveckého hospodaření v honitbě.
Plán obsahuje cíle uživatele honitby zajišťující ochranu zvěře, cílevědomý chov a lov zvěře, včetně vývojových stádií zvěře.
Plán podle povahy honitby se může skládat z těchto částí: plán lovu ostatních druhů zvěře, plán péče o zvěř, plán společných lovů zvěře, plán počtu loveckých psů. Přílohy plánu tvoří podle povahy honitby zejména: plán chovu a lovu pro zvěř spárkatou, plán chovu a lovu pro zvěř drobnou.

Myslivecké plánování upravuje VYHLÁŠKA č. 553/2004 Sb., o podmínkách, vzoru a bližších pokynech vypracování plánu mysliveckého hospodaření v honitbě.
Plán mysliveckého hospodaření v honitbě je písemně vypracovaný záměr uživatele honitby, jak bude od 1. dubna do 31. března roku následujícího v honitbě myslivecky hospodařit. Plán obsahuje cíle uživatele honitby zajišťující ochranu zvěře, cílevědomý chov a lov zvěře, včetně vývojových stádií zvěře.
Plán podle povahy honitby se může skládat z těchto částí: plán chovu a lovu pro zvěř spárkatou, plán chovu a lovu pro zvěř drobnou, plán lovu ostatních druhů zvěře, plán péče o zvěř, plán společných lovů zvěře, plán počtu loveckých psů. Přílohou plánu podle povahy honitby jsou zejména: výsledky sčítání zvěře, měsíční hlášení o plnění plánu, evidence výše škod způsobená zvěří v předchozím období na lesních a zemědělských porostech, výsledky porovnání kontrolních a srovnávacích ploch, porovnání vypracovaného plánu se záměry uvedenými v návrhu na uznání honitby a závěry

Myslivecké plánování upravuje VYHLÁŠKA č. 245/2001 Sb., o podmínkách, vzoru a bližších pokynech vypracování plánu mysliveckého hospodaření v honitbě.
Plán mysliveckého hospodaření v honitbě je písemně vypracovaný záměr uživatele honitby, jak bude od 1. dubna do 31. března roku následujícího v honitbě myslivecky hospodařit. Plán obsahuje cíle uživatele honitby zajišťující lov zvěře včetně vývojových stádií zvěře.
Plán podle povahy honitby se skládá z těchto částí: výsledky sčítání zvěře, měsíční hlášení o plnění plánu, evidence výše škod způsobená zvěří v předchozím období na lesních a zemědělských porostech, výsledky porovnání kontrolních a srovnávacích ploch.

oborou je druh honitby s podmínkami pro intenzivní chov zvěře s obvodem trvale a dokonale ohrazeným nebo jinak uzpůsobeným tak, že chovaná zvěř z obory nemůže volně vybíhat

oborou je část honitby, v níž jsou vhodné podmínky pro intenzivní chov bažantů; vyhláška stanoví způsob posouzení těchto podmínek a postup, jakým bude vymezena část honitby jako bažantnice

oborou jsou pozemky určené k chovu zvěře, trvale a dokonale oplocené tak, že chovaná zvěř srstnatá nemůže z nich volně vybíhati, vyjímajíc zvláštní náhodné případy. Pokud jde o podmínku trvalého a dokonalého oplocení, může obecní úřad, je-li nedostatek oplocení nahrazen jinou přirozenou překážkou, povoliti výjimky

od 1. prosince do konce února

od 1. října do konce dubna

od 1. listopadu do konce února

od 1. září do 30. listopadu. Společným lovem "na tahu" lze lovit lysku černou pouze 2 dny v týdnu, a to ve středu a v sobotu.

od 15. září do 30. listopadu, společným loven na tahu lze lovit 3 dny v týdnu a to ve středu, sobotu a v neděli.

od 1. září do 31. prosince

vyhláška č. 418/2012 Sb., o ochraně zvířat při usmrcování

zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů

vyhláška č. 4/2009 Sb., o ochraně zvířat při přepravě

uživatelem honitby je osoba, které byla rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti honitba uznána

uživatelem honitby je držitel honitby, pokud honitbu využívá sám, nebo osoba, které držitel honitby honitbu pronajal

uživatelem honitby je myslivecký spolek, kterému byla rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti honitba pronajata